Názory

Propaganda v supermoderní době

Elnaz Babayeva & Sebastian Garcia, 22. říjen 2020

Patří propaganda jen do nedemokratických režimů nebo jí jsme vystavováni dennodenně nezávisle na tom, kde žijeme?

Spojené státy americké a Velká Británie byly prvními státy, které využívaly masmédia pro tvorbu vlastní propagandy naučily to dokonce Německo a Sovětskou unii, kteří je dokázali skvěle napodobit a v ledasčem možná i předčít. Od té doby se ale povaha propagandy změnila a její definice rozvolnila. Většina z nás si sice uvědomuje, že propaganda existuje, ale zároveň věříme, že se s ní v našich každodenních životech nesetkáváme. Masmédia ale principy propagandy používají každý den. 

Jak propagandu definujeme? 

Definice propagandy se s časem mění a vyvíjí stejně jako se neustále vyvíjí samotná propaganda. Styl propagandy se liší kulturu od kultury, společnost od společnosti. Zakládá se na rozdílných vědeckých a technologických (ne)pravdách. Například nedávno byla 5G technologie obviněna ze zapříčinění pandemie koronaviru. To vyvolalo vlnu nepokojů a bylo důsledkem hromadného ničení 3G věží, které si lidé spletli s věžemi umožňujícími 5G technologii. I v tomto případě byla zneužita důvěra veřejnosti ve vědecké” teorie tvůrců hoaxu. Ti tuto důvěru zneužili pro rozšíření své politické agendy a rozdělení společnosti na dva protichůdné tábory.

Propaganda má několik druhů, dokonce i několik stádií. Například sociologická propaganda nešíří otevřeně nové ideologie ani teorie, ale vytváří takové prostředí, aby divák názor, teorii nebo ideologii přijal za své nepozorovaně (například prostřednictvím dobře natočené reklamy nebo filmu). Tento druh propagandy mnohdy ani nevnímáme, nešíří totiž okázalá hesla a otevřeně nepřichází s novými myšlenkami. Propaganda je zastřešujícím pojmem, který pod sebou skrývá nesčetné množství aktivit a informací. V tom také tkví problém její definice. 

Skrz historii se o definici propagandy pokusili mnozí, většina z těchto definic ji zjednodušuje na analýzu toho, jak vzniká. Ale propaganda je politickým nástrojem. Nebezpečí těchto zjednodušených definic je, že se dají aplikovat téměř na každý novinový titulek a zprávu, kterou slyšíme v televizi. Důvodem je zaprvé to, že masmédia skutečně prvky propagandy často využívají a zadruhé to, že tyto definice pracovaly jen s malým vzorkem příkladů. 

Fake news versus propaganda 

V posledních letech byl internet zaplaven dezinformacemi, hoaxy a fake news, ty ale nejsou s propagandou zaměnitelné. Propaganda využívá fake news ve svůj prospěch. Sama je však daleko širším strategickým rozhodnutím, zatímco fake news jsou jen taktickým krokem. Takže jak propagandu poznat, ať už se rozšiřuje na internetu nebo v jiných médiích? 

Místo vytvoření zjednodušené definice se pojďme zaměřit na její vlastnosti. Propagandu obvykle chápeme jako způsob kontroly sociální doktríny s využitím mnoha různých přesvědčovacích metod. Hlavní předpoklady úspěšného šíření propagandy jsou:

  1. Záměrná manipulace čtenáře či diváka.
  2. Prezentace jediného názoru jako absolutní pravdy. 
  3. Využití psychologické manipulace a přesvědčování svých diváků, že cíl propagandy a jejich tužby jsou jedno a to samé. 

Jaké techniky propaganda využívá? 

Základní techniky propagandy popsal dobře projekt E-Bezpečí

  • Svalování viny: Konkrétní osoba či instituce je zodpovědná za špatný vývoj událostí. Definování nepřítele.
  • Labeling: Zjednodušené expresivní pojmenování nepřítele – osoby či sociální skupiny (případně instituce). 
  • Padělání fakt: Uvádí záměrně nepravdivé informace, kombinuje pravdu a lež (poplašné nebo překvapivé zprávy se šíří rychleji). 
  • Hra se strachem: Cíleně vzbuzuje strach (často zcela neopodstatněný) a úzkost, vyvolává paniku. 
  • Relativizaci: Relativizuje či zpochybňuje pravdu. 
  • Démonizaci: Označí někoho či něco za zlé a nebezpečné. Zahrnuje i falešná obvinění. 
  • Názor vs Fakta: Názory vydává za fakta. 

Propagandu tedy můžeme definovat jedině pomocí zjednodušené okleštěné definice jako nástroj pro ovlivnění názoru určité skupiny. Nenechte se ale mýlit, propaganda je komplexním problémem, který můžeme vnímat negativně či pozitivně (anebo nepřijmout žádný vyhraněný názor), s jistotou však je součástí moderní společnosti, a proto je dobré se naučit ji poznat.