Ochota pomoci jinému člověku v nouzi je jednou z nejctihodnějších lidských vlastností. Zároveň ale vyvolává v lidech to nejhorší. Podvodníci ochotu pomáhat rádi zneužijí – nedávno jsem i já dostala přes internet dvě zprávy, které mou domněnku jen podtrhují.

První zpráva mi přišla na Instagram: „Potřebuji vaši pomoc,“ psalo se v ní. Ze zvědavosti jsem zprávu otevřela, neboť přišla od známého výrobce udržitelné módy, kterého sleduji. Jinak s firmou ale nemám žádné styky a nikdy jsem si s nikým z jejich týmu nepsala.

Hned mi došlo, že tu něco nehraje, ale rozhodla jsem se odpovědět, abych zjistila, jak to celé dopadne: „Zdravím, neznámý člověče na internetu!“. Přišla mi následující odpověď:

„Snažím se z nového telefonu přihlásit ke své nové stránce na Instagramu a požadují po mně najít někoho, kdo za mě dostane ověřovací odkaz. Pomůžete mi?“

Na to jsem se zeptala: „Dobře, ale proč k tomu potřebujete někoho jiného?“ 

Přišla mi odpověď „Prosím“ následovaná uplakaným obličejem, sepnutýma rukama a tímto obrázkem: 

…To není zrovna dobrý pokus o podvod, že? Přestala jsem proto reagovat, daný účet jsem nahlásila a přes Příběhy jsem o tom informovala ostatní.

Co náhoda nechtěla, hned následující den mi někdo, koho skutečně znám, napsal přes Facebook Messenger. Šlo o známého z dětství, kterého jsem 20 let neviděla. 

Psal mi: „Ahoj je mi to hloupé ale nepučila by jsi mi do středy pár korun?“

„Ahoj, kamaráde! Nehacknul tě někdo?“ odpověděla jsem. 

Psali jsme si dál a zjistila jsem, že tentokrát jde skutečně o kamaráda z dětství a ne o podvodníka. Dostal se do obtížné finanční situace a zřejmě se snažil oslovit kohokoli, kdo by mu mohl poskytnout nějakou hotovost. 

Nakonec jsem se rozhodla mu nic nepůjčovat, ale chci na tomto příběhu ukázat, jak podvodníci pomocí sociálního inženýrství tahají z dobromyslných lidí peníze nebo osobní údaje. 

Pojďme se na tyto dvě zprávy podívat ještě jednou a najít v nich zjevné (a méně zjevné) varovné známky podvodu.

Zjevné podvody

Zpráva, která mi přišla přes Instagram, je klasickým příkladem toho, čemu říkám „zjevný podvod“. Jako člověk, který na podobné případy naráží prakticky denně, jsem docela jednoduše poznala, že jde skutečně o podvod. 

Zde jsou varovné známky, kterých by si měl všimnout každý, komu přijde podezřelá zpráva:

1. Jde o osobu, se kterou jsem nikdy nemluvila.
2. Zpráva začínala žádostí: „Potřebuji vaši pomoc.“
3. Zpráva vyvolávala dojem naléhavosti: „Prosím [uplakaný obličej]“
4. „Snímek obrazovky Instagramu“, který jsem dostala, obsahuje plno gramatických chyb a podivných mezer. 
5. Neexistuje žádná reálná situace, při níž by uživatel potřeboval zcela neznámou osobu, která by za něj měla dostat nějaký odkaz. 
6. Podívala jsem se na profil dotyčného. Původně to byla firma věnující se udržitelné módě a najednou měla profil plný příspěvků o kryptoměnách. 

O co se tedy tento (neúspěšný) podvodník snažil? Dál už jsem ho v jeho snaze mě podvést nepodporovala, takže nevím. Ale mohu to docela dobře odhadnout na základě toho, že po mně chtěl, abych obdržela nějaký odkaz a klikla na něj.

Kliknutí na škodlivý odkaz může mít několik různých důsledků. Mohu si tím stáhnout do zařízení virus, může se mi otevřít stránka, která žádá o zadání osobních či finančních údajů, nebo se mi může otevřít stránka, která žádá o zaslání peněz přímo. Tento podvodník nejspíše chtěl, abych si stáhla malware, který by mi zablokoval zařízení a požadoval by výkupné nebo který by mu zpřístupnil můj účet na Instagramu. 

Jde opravdu o podvod?

S druhou zprávou, která mi přišla, už to bylo komplikovanější. Zde jsou varovné známky toho, že mohlo jít o podvod.

1. Jde o člověka, se kterým jsem se 20 let neviděla, ale který mi sem tam poslal přání k Vánocům.
2. Žádal mě o peníze, což podle mě nebylo zrovna vhodné.
3. Zpráva vyvolávala dojem naléhavosti: Dotyčný tvrdil, že má na příští čtyři dny jen sto korun.
4. S pravopisem a gramatikou byl na štíru. 

Několika dotazy jsem se rychle dokázala přesvědčit, že pisatel je tou osobou, za kterou se vydává. Poznala jsem to především podle toho, že když jsem mu řekla, že peníze nepůjčuji, přestal na mě tlačit. Podvodník na vás bude tlačit a bude se vás snažit přesvědčit, abyste udělali to, co po vás žádá, i když ho už odmítnete. Skutečná osoba by se možná chovala stejně, ale když nevyvíjí nátlak, jedná se o docela dobrou známku toho, že člověk, s nímž komunikujete, je tím, za koho se vydává.

Také šlo o situaci, kdy mi nic moc nehrozilo. S tímto člověkem jsem v kontaktu opravdu poskrovnu: Za posledních 20 let jsme si vyměnili možná 10 zpráv, většinu z nich v posledním měsíci. Zkušený podvodník by ale k získání peněz od svých obětí zneužil někoho mnohem bližšího.

Například podvodné zprávy od domnělých vnoučat jsou čím dál častější. Takové podvody cílí na starší lidi a podvodníci se při nich vydávají za vnouče, jež se dostalo do naléhavé a nebezpečné situace. Takové vnouče může tvrdit, že uvízlo v zahraničí, protože bylo okradeno, případně že bylo zatčeno. „Vnouče“ prosí prarodiče, aby nic neříkali rodičům, protože by mělo problémy nebo protože se stydí. Místo toho žadoní o neprodlené zaslání peněz. 

V takových domněle naléhavých situacích je vždy důležité zachovat chladnou hlavu. Přestože je vnouče nabádá k opaku, měli by prarodiče zavolat jeho rodičům a ověřit si, kde se vnouče nachází. A za žádných okolností by někomu, kdo je oslovil online, neměli posílat peníze, dárkové karty ani jakákoli jiná platidla.

Přečtěte si také:

Jak se senioři mohou bránit kybernetickým hrozbám na internetu

Kamarádovi z dětství jsem se rozhodla peníze nepůjčit, ale jiní lidé by možná známému v podobné situaci pomohli. Pokud je to váš případ, pošlete peníze vystopovatelným způsobem a pouze osobě, která vás o ně žádá. Nevěřte žádným „alternativním“ platebním systémům, na které se vás „kamarád“ snaží nasměrovat.

Například neposílejte peníze na odkaz Venmo, který vám dotyčný pošle. Raději si najděte alternativní způsob kontaktování dané osoby (například e-mail, telefon nebo společného známého), abyste si ověřili, že dotyčný je skutečně tím, za koho se vydává. Při posílání peněz bankovním převodem můžete nastavit podmínku, aby částku dostala pouze jmenovaná osoba.

Pomoc bližním je vždy chvályhodná, ale někdy se může stát, že vás o „pomoc“ požádají lidé se špatnými úmysly. Rozhodně vás od pomoci bližnímu nechci odrazovat, ale když vás někdo osloví po internetu, je moudré být na pozoru. Dejte si čas, všechno řádně ověřte a teprve potom pomáhejte.