Senioři jsou na internetu jednou z nejohroženějších skupin. Internet je pro ně místo, kde si přečtou novinky ze světa, podívají se na rodinu a přátele na Facebooku nebo si vyhledají nový recept. Tím však jejich zkušenosti s virtuálním světem často končí. Mnoho seniorů nijak nepřemýšlí nad tím, zda je jejich chování na internetu bezpečné. A právě tato nevědomost z nich dělá atraktivní cíle pro útoky kyberzločinců. Jak tedy mohou senioři zůstat na internetu v bezpečí a čemu by se měli vyhnout? 

1. Začněte od základů. Nastavte si svůj prohlížeč na nejvyšší možnou úroveň soukromí a udržujte jej aktualizovaný. Prohlížečů, které můžete používat, je celá řada: Google Chrome, Firefox, Microsoft Edge anebo například Avast Secure Browser, který je zároveň jedním z nejbezpečnějších prohlížečů a můžete si jej stáhnout zde.
   Proč si prohlížeč udržovat v bezpečí a věnovat mu svůj čas? Prohlížeč je totiž prostředníkem mezi vaším zařízením a internetem. A pokud si chcete své zařízení a vaše data udržet v bezpečí, musíte si zabezpečit i váš prohlížeč. Nastavení soukromí se obvykle skrývá v pravém horním rohu prohlížeče. Můžete se sami rozhodnout, jak bude prohlížeč nakládat s vašimi daty o prohlížení, jaké údaje o vás mohou stránky využívat anebo blokovat reklamy.
   Dávajte si pozor i na rozšíření, která do prohlížeče stahujete. Některá z nich mohou chtít zbytečně mnoho povolení. Existuje například rozšíření, které pokaždé, když otevřete novou záložku, zobrazí na ní kočičku. Přitom žádá o povolení nahradit stránku, která se zobrazí po otevření nové karty a má několik tisíc pozitivních recenzí. Takové rozšíření si s klidem na duši můžete pořídit. Pokud ale rozšíření požaduje přístup ke čtení a změně všech vašich dat na webech - zpozorněte a dobře zvažte, zda je toto oprávnění pro rozšíření nezbytné. Pokud není, raději jej nestahujte. Každopádně je užitečné si pokaždé zkontrolovat recenze na dané rozšíření a až poté se rozhodnout, zda je pro vás vhodnou volbou.
   Průběžně byste si také měli mazat historii vašeho prohlížení. K té se totiž mohou dostat jak cizí webové stránky, tak i potenciální kyberzločinci. Ti mohou vaši historii, která zahrnuje vaši digitální stopu (digitální stopa obsahuje informace o zařízení a mohou ji sledovat webové stránky bez vašeho vědomí, když procházíte internet) a mnohdy i citlivé údaje, zneužít pro vlastní profit. Informace z vaší historie je proto lepší mazat pokaždé, když se chystáte prohlížeč vypnout. 
2. Nikdy, a už vůbec ne na internetu, neposkytujte žádnému člověku ani stránce své citlivé údaje. Vždy, když se někam přihlašujete či stahujete jakýkoli soubor z internetu, byste si měli být jistí, že se opravdu jedná o důvěryhodnou webovou stránku. Kyberzločinci jsou každým dnem vynalézavější. Rozesílají e-maily, které vypadají jako oficiální e-maily od známých osob nebo institucí, například od vaší banky. V e-mailu vás mohou žádat o vaše přihlašovací údaje do internetového bankovnictví nebo o stažení přílohy. Banka by po vás ale vaše heslo a přihlašovací jméno přes e-mail nikdy požadovat neměla, stejně, jako by vás neměla nutit nic stahovat. Nikdy na takové e-maily proto neodpovídejte. Pokud si nejste jistí jejich pravostí, zavolejte do instituce, od které vám zpráva přišla, a zeptejte se, zda ji opravdu rozesílala.  
3. Vždy se odhlašujte. Zejména pokud pokaždé používáte jiné zařízení anebo jej nepoužíváte z domova. Nenechávejte své účty přihlášené, když se vzdalujete od počítače, taková situace vás vystavuje bezpečnostním rizikům. 
4. Nastavte si opravdu silné heslo a přidejte i dvoufázové ověření. Doby, kdy stačilo zadat jako heslo jméno mazlíčka a přidat rok vašeho narození jsou už pryč. Osm písmen jako heslo už opravdu nestačí a jedna číslice za ním vás také nespasí. V našem článku si můžete přečíst, jak si heslo správně nastavit.
   I silné heslo však mohou kyberzločinci občas prolomit, a proto je dobré mít nastavené dvoufázové ověření. Mnoho služeb vám nabídne nastavení dvoufázového ověření rovnou při zakládání účtu, nebo si jej zapněte v nastavení. Dvoufázové ověření slouží jako dodatečná kontrola, díky které si daná služba ověří, že se přihlašujete opravdu vy. Ověření může mít formu zaslané SMS s kódem, využít můžete i aplikace Duo Mobile nebo Google Authenticator. Obě aplikace slouží na vygenerování číselného kódu, který vložíte po zadání vašich přihlašovacích údajů jako druhý krok. Pokud však nemáte chytrý telefon anebo si s ním nevíte příliš rady, poproste o pomoc někoho z rodiny. 
5. Sociální sítě jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem. Nezapomeňte, že cokoli na sítě dáte, může vidět kdokoli jiný. A už to na nich zůstane. I když fotku smažete, stále bude dohledatelná. Proto pokaždé, než na sítě něco nahrajete, zvažte, zda je fotka opravdu vhodná k vidění pro celý svět.
   I na sociálních sítích si můžete nastavit své soukromí a zlepšit si zabezpečení. Lištu nastavení opět naleznete v pravém horním rohu. Na Facebooku si můžete určit, kdo uvidí vaše příspěvky, kdo vám smí zaslat žádost o přátelství nebo jaké všechny informace se zobrazí na vašem profilu. 
6. Nestyďte se říct si o pomoc. Držet krok s každou bezpečnostní hrozbou na internetu není jednoduché ani pro profesionály. Nechte si proto poradit od dětí či vnoučat a nebojte se jim říct o čemkoli, co vás na internetu zaskočilo. 

Být na internetu zcela anonymní a v bezpečí takřka nelze, ale při dodržení těchto šesti základních pravidel se těm největším rizikům snadno vyvarujete.