V této nelehké době se většina z nás obrátila pro pomoc k technologiím. Díky nim můžeme pokračovat v našich každodenních povinnostech nebo se spojit s blízkými, které mnohdy jinak vídat nemůžeme. Společně pomocí nich ukazujeme světu, že nic není nemožné. A proto spolu s Nadací Avast dlouhodobě podporujeme českou vědu i studenty. 

Ve videu má jednu z hlavních rolí elektrická formule českých studentů technických oborů nebo šestinohý robot vytvořený výzkumníky z Centra umělé inteligence FEL ČVUT spolu s jejich studenty

Světoznámé české vynálezy

Šestinohý robot

Roboty ve videu připomínající pavouky vytvořili studenti a výzkumníci z Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické na ČVUT. Využívají se ke zkoušení algoritmů autonomního rozhodování nebo pomocí nich vědci zkoumají neznámé prostředí s omezenými možnostmi komunikace a vzdáleného řízení. Využitelní jsou tak například v jeskyních, dolech nebo tunelech (podívejte se na reportáž, ve které můžete na roboty vidět v akci). Tři šestinozí kráčející roboti byli dokonce začátkem roku 2020 nasazeni v nedostavěné jaderné elektrárně v USA při simulované záchranné misi.

Při natáčení se tým z laboratoře výpočetní robotiky rozhodl vyzkoušet novou funkci hexapodů: „Možnost účastnit se natáčení jsme využili mimo jiné i pro otestování protokolu pro nově vyvinutý systém komunikace na nízké frekvenci.”

Masky COVMASK pro zdravotníky 

Projekt celoobličejových masek pro lékaře a zdravotníky v první linii se inspiroval potápěčskými maskami. Na ně vědci přidělali vojenský filtr a vytvořili prototyp, který byl testován ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, kde se ověřila jeho funkčnost. Od té doby se masky montují po stovkách denně a rozdávají zdravotníkům v první linii a v rámci integrovaného záchranného systému.  

Na tvorbě masek se podílelo ČVUT v Praze ve spolupráci s pracovní skupinou COVID19CZ. Nejdůležitější součástí masek je vojenský filtr P3R, jehož účinnost je více než 99,999 %. Maska je tedy výrazně účinnější než FFP3 respirátor, navíc se filtr dá sterilizovat a užívat opakovaně. 

Největšími odběrateli masek jsou právě nemocnice a další organizace v první linii, které jsou nejvíce vystavené riziku 

Bezodrazová akustická místnost

Jednu z největších bezodrazových místností v České republice byste našli na půdě ČVUT FEL. Její akustické parametry umožňují přesná akustická měření ve volném zvukovém poli v kmitočtovém pásmu od 70 Hz výše (hluk pozadí od přibližně 200 Hz výše je v této místnosti v podstatě neměřitelný). Slouží kromě výuky například i pro vývoj a testování aplikací. Místnost je konstruována jako „dům v domě“, tedy její základy jsou nezávislé na dalších stavebních prvcích budovy. 

Plicní ventilátor CoroVent

CoroVent vznikl na jaře tohoto roku na půdě ČVUT ve spolupráci s iniciativou COVID19, společností MICo a za podpory lidí, kteří na jeho výrobu přispěli 12 milionů korun. K vyvinutí CoroVentu na jaře hnaly tým expertů obavy z přetížení zdravotnického systému a nedostatku plicních ventilátorů pro všechny pacienty. Ačkoli se chmurné predikce na jaře nevyplnily, při současné druhé vlně koronaviru už ventilátory nemocnicím dochází. Naštěstí CoroVent získal na konci října povolení pro nouzové využití, a první pacient na něj byl připojen záhy poté. Nyní je CoroVent postupně rozesílán do nemocnic, kde ventilátory dochází. 

„Jsem rád, že se nám podařilo ve velmi krátké době vyvinout takovýto přístroj, který v krizové situaci zachraňuje lidské životy,“ uvádí profesor Karel Roubík z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze pro Czechcrunch.

Plastinová těla

Plastinová těla pomáhají studentům při výuce anatomie. Jde o těla, jejichž tělní tekutiny nahradil silikon. Díky tomu studenti mohou jasně vidět všechny detaily těla včetně cév a nervů. Technika plastinace vznikla už v minulém století a metoda byla použita i pro přípravu těl na výstavu Body the Exhibition. Výuku doplňuje také virtuální pitevní stůl, tedy obrovský tablet s elektronickým skalpelem. Studenti si jeho pomocí mohou zkoušet virtuální řezy a následnou preparaci. Plastináty ve spojení s virtuální realitou přináší zásadní inovaci v nácviku vyšetřovacích a léčebných postupů.

                      Plastinová těla pomáhají při výuce biomedicínských, zdravotnických a                   
                                                        bezpečnostních studijních oborů.

Slepecká hůl s GPS 

Slepecká hůl s GPS propojuje navigační systémy GNSS a mobilní sítě pro přenos dat. Vyvinula ji ČVUT FEL. Nevidomým tak významně ulehčuje orientaci v prostoru. Jejímu vývoji předcházel 10letý výzkum, při kterém se tým ČVUT soustředil na to, aby byl způsob komunikace a popis tras pro nevidomé ideální. 

Hůl s pomocí kamery chytrého telefonu přenáší obraz z místa, kudy nevidomý jde. Díky tomu ho může jeho asistent nebo blízcí v reálném čase navigovat. Pokud se slepý člověk ztratí, stačí zmáčknout tlačítko na holi, které ho spojí s asistentem. Ten pomocí aplikace Naviterier v chytrém telefonu zjistí, kde se nevidomý právě pohybuje, a může ho navést až k cíli. Zároveň však aplikace vede k samostatnosti a zkoušení nových tras. 

         Slepecká hůl s GPS propojuje navigační systémy GNSS a mobilní sítě pro přenos dat,
                               nevidomým tak významně ulehčuje orientaci v prostoru.

Elektrická formule

„Bylo mi ctí představit v reklamě pro Avast nejrychlejší českou formuli. Proces vzniku reklamy firmy Avast byl zajímavý zážitek, jelikož natáčení s profesionálním štábem pro nás určitě není obvyklá záležitost. Po natáčení jsme se ale rádi vrátili do dílny, kde jsme se mohli věnovat naší nejoblíbenější činnosti, kterou je práce na formulích!” říká kapitán týmu eForce FEE Prague Formula Josef Med.

Historicky první samořiditelnou elektrickou formuli soutěže Formula Student v České republice a elektrický monopost vytvořil tým studentů z mnoha studijních oborů, nejčastěji z Fakulty elektrotechnické nebo Fakulty strojní při ČVUT.

Tým představil českou závodní formuli s plně autonomním řízením už v létě tohoto roku. Stal se tak zatím jediným českým reprezentantem v rámci soutěže Formula Student Driverless. Na své první závody ale formule ještě čeká, všechny v této sezóně byly kvůli světové pandemii zrušeny. Už příští rok se ale ukáže, jak jsou na tom samotné algoritmy bez pilota. 

Rozhovory s univerzitami 

S univerzitami, které dlouhodobě podporujeme, jsme také provedli v posledních měsících sérii rozhovorů. 

V rozhovoru s docentem Kamilem Kopeckým z Univerzity Palackého v Olomouci probíráme především téma online bezpečnosti dětí na internetu. Jak se budoucí pedagogové učí o kyberbezpečnosti? Jak se v poslední době změnil vzdělávací systém s ohledem na online bezpečnost? Odpovědi najdete v rozhovoru s docentem Kamilem Kopeckým.  

          Pan docent s týmem našeho vzdělávacího projektu Buď safe online a Jirkou Králem

Fakulta sociálních věd se v oblasti online bezpečnosti zabývá především umělou inteligencí v žurnalistice nebo bezpečím dětí a mládeže na sociálních sítích a férovostí influencerů. Děkanky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy jsme se proto zeptali, čím se konkrétně zabývá Středisko žurnalistiky umělé inteligence nebo jak bojovat se skrytou reklamou u influencerů. 

        Děkanka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy doktorka Alice Němcová Tejkalová je     
       absolventkou oboru mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde dnes
                                                       působí na Katedře žurnalistiky. 

Proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy docent Martin Vlach nám prozradil, co chystá herní studio Charles Games, které stojí za vývojem mezinárodně oceněné hry Attentat 1942 nebo jak škola pomáhá svým novým studentům vyrovnat propast mezi jejich znalostmi. 

     Docent Martin Vlach působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze v
                               Kabinetu výuky obecné fyziky a je členem vedení fakulty. 

Vedoucí laboratoře výpočetní robotiky a garant studijního programu Otevřená informatika FEL ČVUT profesor Jan Faigl se svými studenty neustále pracuje na nových projektech. Jeho laboratoř momentálně rozvíjí například projekt šestinohého robota, konkrétně jeho samoučící se řízení pohybu. Pana profesora jsme se v rozhovoru proto zeptali, jak škola studenty k vyváření takových projektů motivuje anebo také na to, jak by se měl v ideálním případě změnit vzdělávací systém, aby studenti věděli, co je po promoci čeká. 

  Profesor Jan Faigl vystudoval obor Technická kybernetika na Českém vysokém učení. Kromě
         toho, že učí na FEL ČVUT, se také věnuje publikační činnosti a přednáší na odborných
                                                                   konferencích. 

Pokud vás zajímá svět online bezpečnosti, sledujte náš Facebook, kam pravidelně přidáváme novinky z oblasti kyberbezpečnosti, ale také tipy a rady, jak být na internetu skutečně v bezpečí!