Docent Kamil Kopecký působí ve školství už přes 18 let. Je vysokoškolským pedagogem na Univerzitě Palackého v Olomouci. Současně v rámci programů E-Bezpečí, Digidoupě a Mediální výchova učí také v prostředí základních a středních škol. Spolupracuje také s Ministerstvem školství a Národním ústavem pro vzdělávání, pro které tvoří vzdělávací materiály. Působí jako expert bezpečnostního výzkumu na Ministerstvu vnitra a je externím poradcem Policie České republiky. Účastnil se i tvorby dokumentárního snímku V síti, a to jako garant, poradce filmu a pomáhal při tvorbě jeho metodiky. 

Z natáčení dokumentu V síti

Pan docent Kopecký se zaměřuje především na rizikové formy komunikace v online prostředí, ať už jde o kyberšikanu, sexting nebo kyberstalking, ochranu osobních údajů, mediální gramotnost a s ní související fenomény (především dezinformace a fake news). Důležité pro něj je i využívání moderních technologií ve vzdělávání – algoritmizace, tablety ve výuce, robotická zařízení ve výuce, Průmysl 4.0, využití AI. Kromě toho příležitostně vyvíjí vzdělávací aplikace pro chytré telefony. 

Pana docenta jsme se zeptali na vývoj vzdělávání v oblasti kyberbezpečnosti v posledních letech, jeho názor na nejnovější trendy v oblasti onlinové bezpečnosti i na to, jak motivuje studenty k vzdělávání v oblastech nejnovějších technologií a kyberhrozeb. 

1. Spolupracujete se studenty na nových projektech týkajících se online bezpečnosti žáků? Využíváte k vytváření projektů i odborníky z praxe? 

Ano, studenti jsou součástí většiny projektů, který s týmem projektu E-Bezpečí realizujeme. Každý student Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci prochází řadou přednášek a seminářů orientovaných na klíčová témata spojená s prevencí rizikového chování v online světě a řada z nich se potom stává našimi terénními lektory, kteří jezdí do škol realizovat různé typy vzdělávacích aktivit zaměřených právě na online bezpečnost. Kromě toho se také naši studenti účastní různých kreativních aktivit, podílejí se například na vzniku preventivních materiálů. Co se týče spolupráce s experty – na našich aktivitách spolupracujeme s velkým množstvím firem a specialistů na online bezpečnost, včetně policie ČR.  Zde funguje velmi dobrá spolupráce především na odhalování a řešení různých případů spojených s kybernetickou kriminalitou. Úzce spolupracujeme ale také s projektem Buď safe online od Avastu nebo O2 Chytrou školou od společnosti O2. 

Pan docent s týmem našeho vzdělávacího projektu Buď safe online a Jirkou Králem

2. Změnil se vztah studentů k online bezpečnosti v posledních letech?

Na základě vlastní zkušenosti soudím, že studenti vnímají tato témata jako velmi závažná a klíčová a aktivně se snaží, aby se v jejich vlastní praxi témata pravidelně objevovala. Na druhou stranu aktivních a angažovaných studentů, kteří chtějí dobrovolně něco zajímavého tvořit a podílet se na užitečných aktivitách, je poměrně málo.

3. Společnosti se v praxi potýkají s problémy, které ke svému řešení potřebují hlubokou teoretickou znalost a v tomto případě jim můžete být nápomocní. Jak naopak pomáhá spolupráce s lidmi z oboru vám? 

Je třeba říci, že naší snahou je být v dané oblasti co největšími profesionály a experty, proto spolupráce funguje spíše opačně – společnostem poskytujeme propracované know-how, ony nám poskytují podporu finanční, technologickou, personální, obecně zdroje. V 99 procentech našich aktivit jsme nositelé know-how především my, externí experty využíváme především v oblastech práva (právní vymezení a mantinely konkrétních incidentů aj.). 

4. Jak studenty k výzkumné a vývojové činnosti motivujete? 

Toto je velmi těžká otázka – samozřejmě student se může zapojit do nejrůznějších forem studentské vědecké činnosti, specializovaných grantů, dobrovolnické činnosti a dalších aktivit. Podporováni jsou formou stipendií nebo přístupům do specializovaných laboratoří apod. 

5. Jaké trendy a pokroky ve výzkumné činnosti v oblasti kyberbezpečnosti v České republice vás v nedávné době nejvíce zaujaly? 

Určitě je to téma dezinformace a jejich vliv na nejrůznější úrovně lidské společnosti. Výzkumy realizované v posledních letech odhalují nízký stupeň mediální gramotnosti v běžné populaci, což s sebou nese nízkou odolnost vůči dezinformacím, podvodům, fake news apod. Velmi často zachycujeme případy podvedených, kteří se nechali nachytat na podvodnou reklamu, podvodnou nabídku nebo podvodný inzerát. A data bohužel ukazují, že určité skupiny populace jsou daleko náchylnější k tomu, aby dezinformacím podlehly a dále je šířily. 

Běžné je také aktivní šíření dezinformací spojených s velmi problematickými tématy posledních let, jako příklady mohu uvést uprchlickou krizi, vakcinaci, nástup 5G sítí, případně dezinformace spojené s COVID-19 a celkovou aktuální situací.

6. V poslední době se nevídaným tempem vyvíjí umělá inteligence a její možnosti překračují očekávání mnohých. Jak očekáváte, že se bude dál vyvíjet a v čem může pomoci například právě studentům nebo žákům ve výuce? 

Umělá inteligence (či spíše strojové učení, protože pokročilé neurální sítě jsou stále ještě hudbou budoucnosti) může lidem velmi dobře pomoci například v případě chatbotů, které aktivně využíváme i v našich aktivitách a kteří se velmi rychle rozšiřují do všech služeb, ve kterých je třeba online komunikovat s klienty (viz virtuální asistenti). Samozřejmě může napomoci také při vyhledávání informací, ověřování zdrojů, pomáhá s diagnostikou, vyhodnocováním dat, predikcí, své využití nachází i u autonomních vozidel.

Na druhou stranu může být i snadno zneužitelná – vidíme to na tzv. deep fake videích, ve kterých dochází k velmi věrohodné manipulaci s obrazem – především k manipulaci s lidskou tváří a její mimikou. Výsledkem jsou pak velmi věrohodná videa, která však nezachycují realitu. A je velmi těžké odlišit, co je pravda a co fikce.

7. Ovlivní nebo ovlivnila (ať už pozitivně nebo negativně) nějak současná světová pandemie práci na vašich projektech nebo výzkumech? 

Ano, a to zásadním způsobem. Základem práce týmu E-Bezpečí je především práce v terénu, ve školách a vzdělávacích institucích. Veškeré prezenční aktivity jsme tak museli potlačit a často i zcela zastavit. Dokonce jsme odmítli i část finanční podpory, která byla cílená právě na práci v terénu – v případě současných omezení tak bylo nemožné naplnit parametry dotací. 

Na druhou stranu jsme zvyklí pracovat v online prostředí, takže naše online služby, jako je poradna pro oběti v nouzi, naše komunikační kanály a web zůstaly v provozu. Povedlo se nám rychle přizpůsobit novým podmínkám a nachystali jsme celou řadu online videokurzů (podívejte se například na videokurz pro rodiče o kybernetické bezpečnosti), které alespoň částečně dokázaly nahradit deficit vzniklý zastavením běžného prezenčního vzdělávání. Cíleně jsme posílili naši e-learningovou větev, vytvořili nové vzdělávací aplikace zaměřené na online bezpečnost, realizovali online streamy a online besedy. Přesto je prezenční vzdělávání daleko lepší a efektivnější formou, kterou stále preferujeme. Uvidíme, jak moc se budeme muset nové online realitě v budoucnu přizpůsobit.

8. Jak se v poslední době změnil vzdělávací systém s ohledem na online bezpečnost? Klade se na ni větší důraz? Připravuje studenty na nutnost vzdělávání jejich žáků v oblasti kyberbezpečnosti?

Zde nemohu hovořit za celý systém, protože je velmi diverzifikovaný a mezi školami (ale i fakultami) jsou velké – často až propastné rozdíly. Za Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci mohu říci, že se nám podařilo témata kybernetické bezpečnosti dostat do učitelského základu. Každý učitel tedy projde výcvikem v této oblasti a může své znalosti a dovednosti převést do praxe. Česká republika patří k zemím, které dlouhodobě kladou na prevenci kybernetické bezpečnosti vysoký důraz – aktivně se zapojují firmy, ale i veřejné instituce, včetně Policie ČR. Osobně jsem tedy optimista. Existují zdroje, existují materiály, existují specializované kurzy, existují metodiky, existuje velké množství videomateriálů určených pro vzdělávání, ale také komplexních výzkumů cílených např. na chování dětí v online větě. 

Přednáška docenta Kamila Kopeckého o kyberbezpečnosti na UPOL

9. Jak by se měl vzdělávací systém v ideálním případě změnit, aby studenti věděli, co je v kybersvětě čeká?

Vzdělávací systém už změnami prochází a od příštího roku by nová revize RVP ZV opět měla posílit témata spojená s bezpečným používáním technologií v praxi. V současnosti je však na každém učiteli, jak bude se svými žáky tato témata ve škole řešit. 

Zaujal vás rozhovor s docentem Kamilem Kopeckým? Pak si přečtěte rozhovor s vedoucím laboratoře výpočetní robotiky a garantem studijního programu Otevřená informatika FEL ČVUT profesorem Janem Faiglem. Pan profesor odpovídá, jaké pokroky ve výzkumné činnosti v České republice jej v poslední době zaujaly anebo zda studium připravuje studenty na reálnou praxi.