S hlubokým zármutkem musím oznámit, že Vince Steckler, náš bývalý generální ředitel, můj předchůdce a mentor, drahý přítel a legenda Avastu, zemřel toto úterý při tragické autonehodě.
K vyjádření této ztráty slova nestačí. Vince pro mě byl mnohem víc než kolega - krátce poté, co přišel do Avastu, se z nás stali blízcí přátelé. A tak to zůstalo celých deset let, které jsme strávili v Avastu bok po boku. Všichni, kdo spolupracovali s Vincem, vědí, že ho nelze slovy snadno popsat. Velmi si vážil soukromí a příliš o sobě nemluvil. Byl tvrdý, ale vždy spravedlivý. Vyžadoval od sebe i od ostatních to nejlepší a strmý růst Avastu pod jeho vedením je toho důkazem.
I po odchodu z Avastu pokračoval Vince dál v aktivitách s výrazným pozitivním dopadem na celou společnost prostřednictvím filantropie. Byl velkým zastáncem vytváření inkluzivního světa, kde každý dostane stejnou příležitost zazářit, a velkoryse podporoval programy, které to umožňovaly.
Společně s manželkou Amandou podporovali iniciativy jako Magical Bridge Foundation nebo například stáli u zrodu Steckler Center for Responsible, Ethical, and Accessible Technology na jeho alma mater, Kalifornské univerzitě v Irvine. Vince miloval Avast a po svém odchodu zůstal ve spojení s mnoha bývalými kolegy.
Vince byl vášnivým milovníkem automobilů, od klasik až po moderní sportovní hyperauta. Často mi vyprávěl o červeném Ferrari Berlinetta 512, které v mládí levně koupil ve špatném stavu a sám si ho opravil. O to tragičtější je jeho nehoda, která se udála, právě když si užíval jízdu v milovaném klasickém automobilu.
Vince Česku fandil. Když sem přijel poprvé, bylo to právě na pracovní pohovor do Avastu. Dokázal rychle vstřebat naši historii i kulturní rozdíly a jeho schopnost pohybovat se efektivně v naprosto cizím prostředí byla skutečně obdivuhodná. Tím to ale nekončilo. Zapojil se do místní komunity a získal si tu spoustu přátel. A když si jeho žena Amanda otevřela svou vysněnou kavárnu v Singapuru, bylo to jedno z mála míst, kde měli český Prazdroj – na čepu!
Když odcházel do důchodu, svěřil se mi, jak se těší na to, že bude mít více času na rodinu, děti, koníčky a charitativní práci. Nedivil jsem se mu, v Avastu si příliš neodpočinul, a tak jsem mu opravdu přál možnost soustředit se na osobní život.
Vincův odchod je nepředstavitelnou ztrátou pro jeho manželku a děti, pro mě osobně, pro všechny v Avastu i pro každého, kdo měl tu čest ho poznat.
Žít se ztrátou blízkého člověka je nesmírně těžké. Přátelé, známí a kolegové však mohou zaslat rodině Vince vzpomínku, společnou historku nebo jen vzkaz na e-mailovou adresu condolences@avast.com, a tím jim pomoci toto období překonat.
Vince navždy zůstává v našich myslích a srdcích. A stejně tak s námi zůstává jeho energie a vášeň pro to, aby se Avast stal skvělou firmou a svět lepším místem.
Vinci, budeš nám chybět, budeme na Tebe vzpomínat. Děkuji Ti za všechno a odpočívej v pokoji.
Ondřej Vlček
