Více než čtvrtina českých dětí se na internetu setkala s posměchem a nadávkami, rodiče často nic netuší

Alena Vohanková 20 Lis 2019

Rodiče své potomky v oblasti kyberbezpečnosti často podceňují a děti samy ví, jak své účty zabezpečit. Neví však, jak se bránit nadávkám a negativním zážitkům. Vyplývá to z průzkumu o chování dětí a rodičů na internetu projektu Buď safe online.

Děti jednají opatrně

Výzkum ukázal, že děti se na sítích chovají opatrněji, než jejich rodiče předpokládají. Děti využívají různé prvky zabezpečení svých účtů, ať už jde o hesla s minimálně osmi znaky (39 %) číslicemi (37 %), nebo dokonce o funkci dvoufázového ověření (9 %). Rodiče jsou ohledně svých potomků skeptičtí, mají za to, že hesla s alespoň osmi znaky využívá jen 35 % jejich dětí, s číslicemi 28 % a dvoufázové ověření jen 6 % dětí. Malí uživatelé si navíc dávají pozor i na to, s kým se na sítích baví. Až 87 % dotázaných vypovědělo, že většinu osob, se kterými na internetu komunikují, znají osobně. 

S negativními zážitky se rodičům nesvěřují

Děti, které se účastnili průzkumu, tráví na internetu obvykle 1-2 hodin denně, o víkendu dokonce 3-5 hodin. Děti tráví hodně času na sociálních sítích. Oproti dřívějšku vidíme rozdíl v tom, jak se děti na sítích chovají, mají lépe zabezpečené účty a celkově jsou opatrnější. I přesto se však setkávají s nepříjemnými nebo dokonce nebezpečnými situacemi. Nejčastěji jde o různé urážky, děti ale také dostávají zprávy s nevhodným obsahem nebo nabídky na schůzky od neznámých lidí, vysvětluje Julia Szymańska, odbornice na online bezpečnost Avastu a ambasadorka projektu Buď safe online

S posměchem, urážkami a jinou negativitou se na internetu setkala více než čtvrtina dětí (26 %). Celkem 4 % respondentů dokonce v minulosti obdržela nabídku schůzky od neznámého člověka. Rodičům se s těmito problémy svěřuje více než polovina. Nejvíce v těchto záležitostech děti důvěřují mámě a kamarádům.

Kontroly vždy nepomáhají

Právě matky chtějí mít obvykle velmi dobrý přehled o tom, kolik času jejich děti tráví na internetu nebo na jakých platformách se pohybují. Až 91 % z nich aktivitu svých dětí totiž přímo kontroluje. Už ale nevědí, že děti se těmto kontrolám umějí vyhýbat. Na sociálních sítích si zakládají účty, o kterých rodičům neříkají (11 % respondentů), nebo si nastaví falešné jméno.  Více profilů na stejných sociálních sítích potvrdilo 18 % dotázaných dětí, účty s falešným jménem 30 %. Více než polovina dětí (55 %) na sítích neuvádí svůj skutečný věk. Pravidla, která rodiče svým potomkům ohledně používání internetu nastaví, příležitostně porušuje až 42 % dětí.

Dobré povědomí mají rodiče také o tom, které platformy jejich děti nejvíce využívají. U těch, kteří používají nějaké sociální sítě se na prvních příčkách shodně umístil YouTube (jmenovalo 99 % dětí i rodičů), Facebook (jmenovalo 97 % dětí a 99 % rodičů) a Instagram (uvedlo 89 % dětí a 96 % rodičů). Méně známé jsou dospělým však další moderní sociální sítě a messengery, jako je např. TikTok, Viber nebo Snapchat. Ty využívají především dívky. Zatímco mladší děti používají zejména messengery, starší děti ve věku 12-13 let už jsou aktivní i na ostatních sociálních sítích. 

Čtyři doporučení pro rodiče od Julie Szymańske (na fotce):

  1. Nepodceňujte influencery, mají větší vliv, než si myslíte
  2. Udělejte si výlet z komfortní zóny na sociální sítě, které neznáte: Viber, Snapchat, TikTok
  3. Vaše dítě už není Honzik, ale hroznej_borec 
  4. Neptejte se dětí, co bylo dnes ve škole, ale co se jim přihodilo online

Julka s detmi

Projekt Buď safe online

Pokud ještě nevíte, co je Buď safe online, zbystřete, protože tento projekt může pomoci vám i vašim ratolestem. Buď safe online je projekt zaměřený na online bezpečnost. Buď safe online s Jirkou Králem pořádají workshopy na školách, kde dětem vysvětlují, jak se správně chovat na internetu a čeho se naopak vyvarovat. A nejen to, natáčí zábavná a poučná videa, které můžete sledovat na jejich YouTube kanálu nebo na Instagramu

Výzkum pro Avast provedla agentura Nielsen Admosphere v období od 18. do 30. září 2019 na vzorku 815 českých dětí ve věku 9-13 let a 816 rodičů stejně starých dětí.   

--> -->