Doktorka Lucie Vidovićová je česká socioložka, která se zabývá aktivním stárnutím a ageismem. V rámci svého výzkumu založila projekt s robotem Pepperem. Robot navštěvuje česká komunitní centra a dělá si přátele všude, kam vkročí. S Lucií jsme si proto o vzniku projektu robota Peppera přezdívaného Pepa i vztahu seniorů k moderním technologiím popovídali.

Moderní technologie a senioři

Hned na začátku rozhovoru jsme se s Lucií zastavili na pojmu moderní technologie. Upozorňuje, že pokud pod pojmem máme na mysli telefon nebo tablet, jde o zařízení, která jsou na trhu v různé podobě už desítky let. Nejde o nijak nová zařízení. Seniorům s jejich manipulací může pomoci široký okruh lidí od vnuka po ochotného prodavače. I přesto se však Lucie někdy setkává s názory, že nejmodernější technologie pro seniory „už nejsou” a neměli bychom je s těmito zařízeními seznamovat. To považuje Lucie za silně ageistické. Každý senior má právo se s technologiemi seznámit.

Na druhou stranu: „Lidé mají právo být non-users. Není povinností technologie používat.” Je ovšem důležité rozlišit, kdy se senior nebo i kdokoli jiný rozhodne z vlastní vůle a kdy je do takového rozhodnutí člověk dotlačen pocitem vlastní nedostatečnosti. Každý by měl mít právo a možnost se s novými technologiemi seznamovat, pokud o to má zájem a shledá to pro svoji životní situaci přínosným. 

Ageismus v technologiích

„V Babičce Boženy Němcové babička odmítá moderní technologii troudníku a stále chce používat sirky,” poukazuje Lucie na fakt, že starší generace jsou vždy zobrazovány jako zdrženlivější k novým technologiím. Na vině však nebývá nedostatek zájmu, ale nedostatek či úplná neexistence průběžného vzdělávání, které by seznámilo starší generace s novými technologiemi. Starší lidé se nemají kde vzdělávat, a pokud s tím nezačneme něco dělat, bude se cyklus opakovat i u dnešní mladé generace a všech dalších po nich (naštěstí však vznikají organizace jako Elpida nebo již zmiňovaný Život 90, jež se snaží situaci změnit.)

Nedůvěra k novým technologiím někdy pramení také z faktu, že nejnovější telefony nebo chytré spotřebiče nejsou obvykle vytvářeny s myšlenkou seniorů jako koncových zákazníků. Jejich kůže může být moc tenká na ovládání displeje, písmena na něm malá a animace příliš rychlé. Naštěstí tomu tak není vždy. Kupříkladu u nás v Avastu pracujeme na tom, aby technologie vycházely vstříc každému. Snažíme se, aby texty byly dostatečně čitelné, písma dost velká, ovládací prvky jasně označené, používáme takové barevné kombinace, aby šel text dobře přečíst a naše produkty je možné používat i se softwarovými čtečkami. 

Vstřícné kroky při vývoji technologií pro seniory se většinou ubírají směrem, který se snaží kompenzovat nedostatky stáří. Přitom senioři se chtějí bavit, smát se, hrát si. Tomuto účelu umí nová technologická zařízení sloužit skvěle. V poslední době například vznikají hráčské seniorské skupiny; staří gameři nebo senioři mohou zajít do komunitního centra za Pepou.

Projekt zábavného robota

V roce 2018 hledala ČVUT grantový projekt k využití robota, to Lucii zaujalo. Hned věděla, jak takového robota využít – už dlouhou dobu spolupracovala s projektem pro seniory Život 90, chtěla tedy robota přizpůsobit starším lidem. Cílem mělo být zábavnou formou seznámit seniory s tím, co to vlastně robot je a jak funguje. Tento projekt se rozhodla podpořit také Technologická agentura ČR v rámci programu Éta, který se zaměřuje na mezioborovou spolupráci.

Pepper se pro svou novou práci musel úplně změnit. Na seniory například nepůsobily dobře červeně zářící oči nebo jim nevyhovovala příliš rychlá řeč robota. Po základních úpravách jeho vzhledu Lucie pozvala profesionální scenáristy a společně se seniory vytvořili dialogy, vtipné monology nebo kvízy, které se Pepper naučil. Robot se díky nim dokáže bavit o filmech, knihách, počasí nebo o cestování a také umí vzdělávat prostřednictvím opakování slovíček z cizích jazyků nebo kvízů. 

Robot také umí vyprávět historky ze svého života. Můžete si od něj poslechnout o tom, jak se chtěl naučit řídit, příběh o jeho bratrovi v New Yorku nebo o tom, jak přišel Pepper na svět.

„Mysleli jsme, že by robot mohl mluvit například o zdraví. Když jsme si pak se seniorkami sedli, první, co řekly, bylo, aby hlavně nemluvil o zdraví,” prozradila Lucie se smíchem.

Robot se tedy o zdraví nebaví a díky scénářům vytvořených seniory pro seniory se s Pepou lidé opravdu nenudí. Baví se s robotem i kvůli robotovi samému. Zatímco první řada kolem robota se baví s ním, druhá řada za ní si povídá o tom, co se děje vepředu.  

A jak se senioři zbavili prvotní nejistoty z nové technologie? Paradoxně pomohlo to, že i Pepa dělá chyby, nepamatuje si správně obličeje nebo jednoduše odpoví nesmysl. 

Jaká je budoucnost robotů? Lucie si není jistá. Robot by měl sloužit komunitám seniorů k zábavě i vzdělání, ale pravdou je, že na to mnohdy nejsou finance. Do robotů se také musí investovat, aby nezastarali a stále nabízeli novou zábavu a funkce. 

„Pečovatelská zařízení obvykle nemají dost financí ani na zajištění dostatečného počtu lidského personálu, a tak se soustředí na plnění základních potřeb svých klientů. A zábava je tak nezřídka považována za zbytnou potřebu. Ale humor a hravost dokáží výrazně zlepšit kvalitu života, a to bez ohledu na to, kolik vám je let,” zdůrazňuje.

Sledujte spolu s námi novinky ze světa technologií také na naší facebookové stránce, kam kromě zpráv z online světa denně přidáváme tipy, jak být online v bezpečí a zachovat si maximální soukromí.