Herní průmysl používá psychologickou taktiku ke zvýšení závislosti a pobízení k většímu utrácení. Díky našim radám ale mohou hráči zachovat zdravý rozum a zároveň být v bezpečí.
Hry jsou v současnosti největším zábavním průmyslem na světě – větším než hudba, a dokonce i větším než Hollywood. To znamená, že pro vývojáře a vydavatele her je logické se snažit utrhnout si kus tohoto nejvýdělečnějšího trhu pro sebe.
Unikátní vlastností, kterou se videohry odlišují od ostatních zábavních průmyslů, je to, že hry jsou také technologickým segmentem. Jsou součástí revoluce v Silicon Valley a již od začátku jsou jednou z hlavních součástí her také inovace. To znamená, že často neplatíme za získané produkty stejně jako platíme za filmy, knihy nebo hudbu. Také to znamená, že některé z inovací, které herní společnosti využívají k vydělávání peněz, mohou mít neočekávané vedlejší účinky.
Jak může (kromě přímého prodeje) průmysl v současné době vydělat peníze a jak nás to může ovlivnit?
Předplatné
Modely vydělávání s měsíčními nebo ročními platbami za předplatné jsou již dlouho oblíbenou součástí online her pro více hráčů – platí se za nepřerušený přístup k produktu. Na oplátku se hra obvykle těší nepřetržité podpoře, průběžně dostává aktualizace a je vylepšována.
Bezplatné hraní
Pojem „bezplatného hraní“ se do jisté míry vzdálil od svého původního významu. Původně to byl způsob, jak hry nabízet zdarma, tj. bez nákupní ceny a bez předplatného, a přesto na nich vydělat. Zatímco samotná hra byla dostupná zdarma, různá vylepšení ve hře byla nabízena za poplatek. Vylepšení často znamenalo rychlejší provádění herních akcí nebo záruka přístupu ke vzácným herním předmětům. V současné době jsou velmi populární formou bezplatného hraní tzv. „loot boxy“, kdy hráči používají herní měnu pořízenou za skutečné peníze k otvírání truhel ve hře. Tyto truhly mohou obsahovat vzácné nebo důležité herní předměty nebo exkluzivní vizuální doplňky, ovšem bez záruky, že hráč dostane to, co chtěl.
Metody vydělávání s modelem bezplatného hraní už nejsou výsadou pouze her bez počáteční pořizovací ceny. Hry za standardní cenu, obzvláště ty pro více hráčů, nyní nabízí způsob, jak ve hře dobrovolně utrácet skutečné peníze. Tyto způsoby jsou s ohledem na jejich původ i nadále označovány za bezplatné hraní. Nyní však není problém setkat se s „bezplatným hraním“ ve hře, kterou si musíte nejprve koupit za standardní cenu.
Reklamy ve hře
Se způsobem, jakým lze za hry vydělat peníze bez jakýchkoli (přímých) nákladů pro hráče, jsou reklamy ve hře. Tento model je většinou vidět v mobilních hrách, ale pomalu se dostává i do her s velkým rozpočtem. Koncept je jednoduchý: tvůrci her přijímají platby za to, že umožní společnostem propagovat svůj produkt během hry. Propagace přichází buď ve formě krátké reklamy před spuštěním hry, nebo jako součást herního zážitku (něco jako product placement ve filmu). Příkladem je Mario, který může v Mario Kart řídit Mercedes-Benz, nebo The Sims, ve kterých si můžete koupit prodejní automat značky Coca-Cola.
Celoživotní služba
Model celoživotní služby je jedním z nejnovějších trendů, které se objevují na trhu s hrami. Hry v podobě celoživotní služby jsou na půli cesty mezi přímým prodejem a modelem bezplatného hraní a k vydělávání mohou využívat nejrůznější postupy. Společným jmenovatelem všech her coby celoživotní služby je posilování ochoty zákazníka utrácet i po platbě za pořízení hry. K tomu lze používat výhradně model bezplatného hraní nebo hráčům nabízet předplatné i u her pro jednoho hráče.
Realizace modelu celoživotní služby v reálném světě zaznamenala výraznou nevoli, zejména díky selhání některých velmi očekávaných titulů. O implementaci celoživotní služby se nejnověji pokusila hra Anthem, která nabízela přímo ve hře nákup vizuálních doplňků a obleků a umožňovala hráčům účastnit se misí společně v režimu online. Hra je považována za neúspěch kvůli jejímu nízkému prodeji a neúspěšnému oslovení hráčů vyplývajícímu z problémů při vydání a vážných problémů s návrhem hry.
Hry, jako je tato, a skutečnost, že model celoživotní služby vyžaduje online připojení i u her pro jednoho hráče, jsou častým předmětem diskusí mezi hráči. Teoreticky tak existuje přinejmenším prostor pro model celoživotních služeb, ve kterém lze hráčům přinášet další obsah po delší dobu, a to způsobem, který je pro vývojáře finančně zajímavý.
Problémy pro spotřebitele
Herní průmysl byl vždy jedním z nejdynamičtějších průmyslů na světě. S rychlými změnami však často přicházejí chyby a různá úskalí. Větší vydavatelé se stále častěji dostávají na pranýř za své metody, které jsou často vnímány jako zaměřené proti spotřebitelům a které škodí hráčské základně. Dále se podíváme na některé problémy, se kterými se hráči setkávají.
Korunka ke korunce
Hry jsou lákavé. Je to důvod, proč se z nich stal největší a nejúspěšnější zábavní průmysl na světě. Skutečnost, že jakmile hru začneme hrát, tak s ní nechceme přestat, je pro úspěch tohoto média zásadní. Neodolatelnost některých her často vedla k obrovským finančním nákladům rodičů, jejichž děti utratí desetitisíce korun za návykovost a mikrotransakce. Účty za kreditní karty mohou vystoupat až do statisíců. Stačí, aby si děti, či v některých případech dokonce i jejich rodiče, včas neuvědomili, co se děje, nebo se nedokázali donutit přestat.
Hraní her, nebo hazard?
Loot boxy (truhly s herními předměty) začínají tvořit základní metodu vydělávání peněz, zejména pak v mobilních hrách, hrách pro více hráčů nebo u her s modelem celoživotní služby. Kromě kontroverze, kterou vyvolávají mezi hráči, jsou také stále častěji předmětem právní diskuse, protože použité herní mechaniky se podobají hazardu. Zatímco tradiční hazardní hry jsou ve většině zemí přísně regulovány, loot boxy těmto omezením nepodléhají. Některé země (například Belgie nebo Nizozemsko) zavedly pro systém loot boxů právní předpisy. Ale například v USA Asociace zábavního softwaru (Entertainment Software Association, ESA) rozhodla, že loot boxy nejsou hazardními hrami, protože hráči je za utracené peníze vždy zaručeno nějaké zhodnocení.
Ať už se o hazardní hry jedná, nebo ne (psychologická reakce je jistě podobná), hráči mohou padnout do mnoha pastí kompulzivního chování, které hazardní hry tvoří. Zpráva britské komise pro hazardní hry (Gambling Commission) z listopadu 2018 naznačila existenci spojitosti mezi loot boxy a nárůstem problémového chování v oblasti hazardních her mezi dětmi. Jednotlivci, kteří jsou ke kompulzivnímu chování vyvolanému hazardními hrami náchylní, se stali obětí i loot boxů a v důsledku jejich používání si způsobili vážné finanční škody.
Šedý trh
Hry mohou být z mnoha důvodů drahým koníčkem. Není proto divu, že výhodné nabídky a slevy jsou pro hráče velmi přitažlivé. To dalo vzniknout různým webovým stránkám třetích stran prodávajícím často za extrémně nízké ceny aktivační klíče, které umožňují hráčům nainstalovat hru na Steamu, Originu nebo na jiných distribučních platformách. To je z pohledu spotřebitele naprosto legální, ale často neexistuje žádný způsob, jak přesně zjistit, jakým způsobem prodejce daný aktivační klíč získal. Nejedná se o černý trh, ale nemusí se nutně jednat o zcela legální proces v celé délce dodavatelského řetězce. Ať už je to etické, nebo ne, vznikají zde praktické problémy i pro zákazníky.
V roce 2015 začal Ubisoft rušit aktivační klíče, které byly získány prostřednictvím stránek třetích stran. Z pohledu Ubisoftu se jednalo o prostou ochranu před ztrátami způsobenými podvody s kreditními kartami, ale mnoho zákazníků zjistilo, že jejich „legitimní“ klíč zakoupený od prodejce třetí strany náhle přestal fungovat a že jsou bez peněz i bez hry. Webové stránky tohoto šedého trhu provází historie narušování ochrany soukromí, kdy například někteří z klíčových prodejců požadovali od zákazníků, aby jim kvůli řešení problému s nákupem umožnili vzdálený přístup a kontrolu nad svým počítačem.
Jak zůstat v bezpečí
Jak hrát tak, aniž byste přepláceli nebo se nechali nachytat metodami herních společnosí, jak se vám dostat do peněženky?
Rodičovská kontrola
Pokud vaše děti hrají hry na vašich mobilních zařízeních a pokud jste tak dosud neučinili, není od věci začít používat rodičovskou kontrolu. Podívejte se na stránky podpory pro Apple nebo Android, kde najdete informace o způsobu zablokování plateb při nákupu z aplikace v příslušném zařízení. Pokud máte obavy z cílené reklamy a ochrany vašich dat, zvažte použití některého z řešení ochrany dat jako je Avast AntiTrack Premium.
A samozřejmě platí, že nikdy nedávejte platební kartu členům rodiny, kteří ji chtějí použít pro své hry.
Všeho s mírou
Za jeden z nejnebezpečnějších aspektů herního trhu se dá považovat to, že nikdy nejste nenuceni se jím zabývat. Žádná hra vám nikdy nedává zbraň k hlavě a nenutí vás kupovat loot boxy nebo utrácet peníze na rychlejší těžbu magických drahokamů. Je to právě tato absence nátlaku a skutečnost, že kvůli zaručené (byť bezcenné) odměně z loot boxů je celý tento proces legální.
Pokud ale mají vývojáři vydělávat peníze, musí být transakce pro hráče co nejvíc lákavé a přesvědčivé. Často pak využívají pokročilou psychologii k tomu, aby vytvořili jisté očekávání a naplnění z otevírání loot boxů. Pokud jste náchylní ke kompulzivnímu chování nebo jste byli dříve závislí na hazardních hrách, musíte si pečlivě vybírat, které hry hrát. Podívejte se na recenze (jak od zákazníků, tak z online publikací) a udělejte si představu o tom, zda hry, o kterých přemýšlíte, obsahují rušivé loot boxy. Vyhýbejte se jakýmkoli produktům, které by vás mohly ohrozit.
Nakupujte v seriózních obchodech
I zde platí, že nejjistější způsob, jak zůstat v bezpečí, je neriskovat. Nedůvěřujte neznámým názvům nebo společnostem, u nichž bylo prokázáno, že využívají agresivní obchodní praktiky nebo podporují nelegální aktivity. Vyhněte se stahování bezplatných a cracknutých her z podezřelých stránek s aplikacemi třetích stran. Spíš než očekávanou zábavu zde najdete malware. Nákup se slevou je vždy lákavý, ale pamatujte si, že pokud je něco až podezřele výhodné, je třeba dbát zvýšené opatrnosti.
Ať už děláte online cokoli, nikdy nesvěřujte svoje osobní ani finanční údaje nikomu, kdo je nepotřebuje, a vyhýbejte se neoficiálním prodejcům herních klíčů nebo obsahu.
Závěr je velmi snadný. Vydavatelé her mají naprosté právo očekávat zisk ze svých produktů. Lidská přirozenost je ale časem donutí snažit se vydělat co možná nejvíce. Řada z nich používá pochybné technologické a psychologické metody za účelem získat ze spotřebitelů co nejvíce peněz. I když na trhu existují aplikace, které pomohou chránit vás i vaše blízké, nejdůležitější je držet se vždy na pozoru a nenechat ze sebe podvodně vytáhnout peníze.