Tradiční média mladším generacím někdy nestačí. Nemluví jejich jazykem. To, jak mladé lidi oslovit, ale vědí nejrůznější profily na Instagramu a jiných sociálních sítích, které informují o tom, co se děje ve světě i na domácí půdě. Profily vedou lidé, kteří vědí, co generaci Z zajímá – sami jsou mnohdy její součástí – a ukazují svým sledujícím svět svou optikou. To je však pro některé jejich sledující kamenem úrazu. Ne každý si uvědomuje, že autoři profilů do svých příspěvků vkládají i svůj světonázor. Je to jedině přirozené, nicméně jde z hlediska zpravodajství o hlavní rozdíl mezi tradičními médii a těmito profily. Kvalitní tradiční média se snaží o maximální objektivitu (ačkoli můžeme namítnout, že absolutní objektivity dosáhnout nelze), článek před zveřejněním obvykle prochází přes editory, kteří se snaží jakékoli zavádějící či chybně uvedené informace eliminovat. Když vyjde na světlo světa, mají za něj novináři i nadále odpovědnost – jejich jméno je pod článkem, kredibilita novináře naprosto zásadní pro jejich práci a mediální dům, který za nimi stojí, si příliš přešlapů nechce a nemůže dovolit, nemá-li ztratit přízeň svých čtenářů. Pro instagramové profily tak úplně stejná pravidla neplatí. Na příspěvcích může pracovat jediná osoba, zdroje informací uvádět nemusí a ani nemusí existovat nikdo další, kdo by informace uvedené na profilu kontroloval – zkrátka do jejich fungování nevidíme. 

V našem rozhovoru jsme se proto rozhodli zeptat odborníků na boj s dezinformacemi a dalšími nástrahami mediálního světa týmu Zvol si info a novináře a spoluautora pořadu Šťastné pondělí Konstantina Sulimenka, jak s informacemi z oblíbených profilů, jako je Jsem v obraze a Politika nejen pro mladé nakládat a jak si objektivní informace najít.

Zpravodajský Instagram aneb Jsem v obraze a Politika nejen pro mladé

Konstantin i členové týmu Zvol si info instagramové projekty, které se zabývají informováním o nejnovějších zprávách ze světa, dobře znají. A shodují se na tom, že ač jde o užitečné profily, nemůžeme se spoléhat na jejich neotřesitelnou objektivitu a informace čerpat pouze z těchto zdrojů. 

Zastupkyně týmu Zvol si info Veronika Batelková říká: „Tyto projekty znám a velmi jim fandím, přibližují totiž jednoduchou a vizuálně atraktivní formou aktuální dění mladším generacím. Dlouhodobé sledování těchto projektů může zvýšit povědomí o současném dění. V žádném případě ale nelze tyto projekty považovat za zcela objektivní zpravodajství. Názorným příkladem mohou být příspěvky ‚pozitivní zprávy' na profilu Jsem v obraze, ve kterých autorka jako ‚pozitivní' vyzdvihuje například volbu některých konkrétních politiků nebo to, že prošel určitý zákon. Autorka se na profilu nijak netají svými politickými preferencemi, názory na LGBTQ+ témata apod. Měla by se tedy považovat spíše za influencerku než za novinářku.” Profil Politika nejen pro mladé je zase zjevně postaven kolem voličů PirStan a Spolu. Je proto důležité mít zaměření profilů, hodnoty jejich tvůrců a jejich postup zpracování informací v paměti, když si příspěvky pročítáte. 

Konstantin radí, aby lidé brali projekty jako trychtýře informací. Pokud tedy nemáte čas nebo chuť sledovat neustále aktuální dění, mohou vám dobře posloužit, neboť tvůrci těchto projektů převezmou informace z klasických médií, zhustí je do několika hlavních bodů a jednoduchou, atraktivní formou je předají svým čtenářům. Konstantin také poukazuje na to, že profily daleko lépe chápou – mnohdy i narozdíl od zkušených novinářů –, jak průměrný mladý člověk chce zprávy konzumovat. Rychle a pohodlně. 

 „Ta objektivita je strašně zrádná věc. Už minimálně výběrem témat pro své médium se přibližujete k nějakému neobjektivnímu náhledu na svět,” upozorňuje Konstantin. 

Jak si ověřovat informace?

„To je vlastně strašně záludná otázka, protože internet vám potvrdí jakýkoliv váš předsudek, když se správně zeptáte,” podotýká Konstantin.

Přesto existuje řešení: Sledujte více zdrojů informací. U článků nebo příspěvků, které ve vás vzbudí podezření, si zkontrolujte jeho zdroje. A skutečně si je najděte. Kdo je jejich autorem? Nepřekroutil autor článku tvrzení v nich uvedené? Jde o známé, důvěryhodné weby, články či knihy? Důležité je si také uvědomit, že je velký rozdíl mezi fakty a názory. 

Nezapomeňte si při konzumaci zpráv uvědomit, v jakou „pravdu” doufáte vy. Je totiž daleko jednodušší podpořit a utvrdit se v vlastním názoru – na to nám může stačit jediný článek, který vypadá alespoň trochu věrohodně a svůj hon za objektivitou uzavřeme, spokojeni s výsledkem. Když ale zabředneme do hledání opačného názoru, vyžadujeme pro změnu našeho přesvědčení daleko více zdrojů, článků – přesvědčování. Tak na to nezapomeňte a vždy si nejdříve řekněte, čemu věříte vy a jestli pro svůj názor máte dostatek důkazů a zdrojů. 

„Pro ověřování obrázků existují např. nástroje jako TinEye nebo Google Images, kam můžeme obrázek nahrát a vystopovat jeho původ. Na ověřování různých dat můžeme využít statistické informace, u nás např. Český statistický úřad nebo třeba Eurostat. A pokud nevíme, jak danou konkrétní informaci ověřit, nápomocné nám může být i jednoduché googlení,” radí Veronika. 

Která média sledují novináři? Konstantin čerpá novinky hlavně ze Seznam Zpráv, webu ČT24 a Aktuálně, o něco méně častěji pak sleduje iRozhlas, E15 a Novinky. Pravidelně také pročítá Alarm, Respekt, Hlídacího psa nebo Echo24. Ze zahraničních zdrojů jsou to weby CNN a BBC. „Jako správný moderní člověk jedu také podcasty, z těch o aktuálním dění mám nejradši Vlevo dole a podcast 5:59, který nedávno vznikl.” 

Opomenout jsme nemohli ani velmi aktuální téma propagandy. Jak propagandu poznat? 

Konstantin varuje především před zprávami, které vyvolávají silné emoce. Čtete článek, který ve vás vyvolal vztek a pocit nespravedlnosti? Nebo naopak překvapení a zmatek? Váš mozek se zaměří hlavně na tyto emoce a už nezbyde prostor pro racionální uvažování. Toho tvůrci propagandy využívají.

„Já na to mám takovou osobní poučku: pokud je něco až příliš skvělé, příliš šokující nebo něčemu chci fakt hodně moc věřit, ale nikdy dřív jsem o tom neslyšel, okamžitě si jdu danou věc ověřit,“ radí Konstantin.  

Zástupkyně projektu Zvol si info Veronika také radí: „Základem je ptát se sám sebe na otázky, informace zpochybňovat a ověřovat.“

Každý z nás chce být informován o hlavních zprávách ze světa i z domova. A možná se vám zdá, že to není jednoduché. Instagramové vzdělávací projekty cestu k informacím zjednodušují. Nezapomínejte ale na to, že nemají odpovědnost za vaši objektivní informovanost a ani neaspirují na to, aby se stali vašim jediným faktickým zdrojem informací. Zůstávejte v obraze a zajímejte se o politiku na více místech. Poslouchejte názory ostatních, otevřeně přistupujte i k názorům, které se liší od těch vašich, a hlavně se o podobě každé nové informace ujistěte na několika webech, v několika studiích, knížkách, výzkumech. Jednoduše řečeno: Buďte zvídaví a trochu nedůvěřiví.

Děkujeme projektu Zvol si info, jeho zástupkyni Veronice Batelkové a Konstantinovi Sulimenkovi za rozhovor!