Bezpečnostní novinky

Za kyberpomluvu do vězení až na 6 let: Končí novinářská svoboda na Filipínách?

Monika Sekal, 18. červen 2020

Novináři na Filipínách byli obžalováni za kyberpomluvu dle zákona o prevenci zločinu v kyberprostoru

Zákon o prevenci zločinu v kyberprostoru

V roce 2012 byl na Filipínách přijat zákon o prevenci zločinu v kyberpostoru. Už při jeho přijetí jej mnoho novinářů zpochybňovalo. Proč? Protože je v mnoha ohledech vágní. Mezi kybernetické trestné činy podle něj patří například doménový squatting, kybersex, dětská pornografie, krádež identity nebo nelegální přístup k datům. Zákon původně vznikl právě proto, že zločiny, které se děly na internetu, kyberzločincům mnohdy procházely, což bylo důsledkem chybějící legislativy. Do zákona byl ale také přidán zločin hanobení v kyberprostoru. To se ale dá vyložit různě a mnoho obyvatel Filipín považuje tuto část zákona za počátek digitálního autoritářství. Zákon byl však prosazen včetně sporné části o hanobení v kyberprostoru.

Zpravodajský server obžalován z hanobení

Zpravodajský server Rappler byl od počátku představení zákona veřejnosti jeden z jeho hlavních kritiků. Obávali se především jeho následku na novinářskou praxi. A jejich obavy se potvrdily, když soud v nedávné době uznal vinnými dva novináře Rappleru. A to za článek vydaný před osmi lety. 

Soudkyně, které případ připadl, si totiž vyložila zákon tak, že bylo možné prodloužit promlčecí lhůtu z obvyklého jednoho roku na 12 let. Dotčená strana se tak může proti článku či zprávě po celou dobu ohradit a novináře zažalovat. Pro filipínskou zakladatelku a šéfredaktorku zpravodaje Rappleru Marii Ressu a jejího kolegu Reynalda Santose znamenalo prodloužení promlčecí lhůty zásadní problém při jejich procesu. 

Za článek z roku 2012 by jim obvykle žádný trest nehrozil. Kvůli prodloužené promlčecí lhůtě jim teď však hrozí až šest let ve vězení. Článek informoval o údajných vazbách mezi filipínským podnikatelem Wilfredem D. Kengem a soudcem nejvyššího soudu. V době svého vydání příliš velkou nevoli nevyvolal. Podnikatel, který je v článku zmíněn, si na něj tehdy dle slov šéfeditorky Glendy Glorie samotných novin nestěžoval. Tedy až do roku 2017, kdy se rozhodl na noviny podal trestní oznámení. Glorie je ale přesvědčená, že trestní oznámení mělo spojitost s nevraživostí nové vlády, především prezidenta Duterteho, proti Rappleru. 

Spory zpravodajského webu s novou vládou

Prezident Duterte, který otevřeně zpravodajský web kritizuje, se dostal do vlády v roce 2016. Do úřadu ho dostaly sliby o výrazném zakročení proti kriminalitě, korupci a boji proti drogovému prodeji. Pod jeho přísným vedením kampaně proti drogám zemřelo několik tisíc lidí a boj proti kriminalitě dál pokračuje. Sám pronesl: „Mělo-li Německo Hitlera, Filipíny by měly ...,” prohlásil hned poté, co oznámil, že by si přál nechat zabít 3 miliony drogových dealerů a narkomanů. 

Zpravodajský server Rappler od počátku vládu Duterteho kritizoval. Prezident Rappleru na oplátku zakázal o svých oficiálních aktivitách informovat. Vláda dokonce zrušila provozní licenci zpravodajského webu. Kromě útoků na Rappler se ale prezident zaměřil i na redakci zpravodaje, samotné novináře, kteří pod něj spadají. Především šéfredaktorka Maria Ressa čelila v posledních letech hned několika trestním stíháním od daňového úniku po již zmiňovanou kyberpomluvu. 

Uznána vinnou za kyberpomluvu

Ressa poté, co ji soud uznal vinnou, řekla: „Svoboda tisku je základ všech práv, které jako filipínští obyvatelé máme. A jestli nezvládneme vládu donutit k převzetí zodpovědnosti za její činy, nezvládneme už vůbec nic.” Duterte odmítl, že by měl její případ politický podtext. 

Na zpravodajský web přitom současně běží 10 trestních stíhání. A ve stejné chvíli si také vláda vymohla ukončení největší filipínské televizní společnosti v zemi, ABS-CBN. Původně filipínské televize vypršela licence, mínila se vrátit k vysílání okamžitě ve chvíli, kdy ji kongres opět obnoví. To se ale nestalo a televize dostala nařízení od Národní telekomunikační komise, aby úplně přestala vysílat. Poslední větu, kterou tak na televizní stanici mohli její diváci slyšet, bylo: „Je bolestivé už jen to, že jsme nuceni přestat vysílat. Ale je ještě horší, že musíme přestat vysílat pro miliony lidí, kteří naši službu považují za prospěšnou.” Prezident Duterte s televizní společností neměl už od počátku dobré vztahy. Při jeho kampani v roce 2016 na prezidentské volby totiž odmítla vysílat jeho reklamy. 

Mnozí tvrdí, že jsou Filipíny na rozcestí a k nim patří i redakce Rappleru. Zároveň je ale překvapuje vlna solidarity a podpory, kterou díky medializaci případu jejich šéfredaktorky dostali. Nicméně o tom, že by se zákon zahrnující zločin kyberpomluvy měl změnit, se zatím hovořit nedá. Novináři tak s napětím sledují, jak se pro ně situace bude v budoucích dnech vyvíjet.