Rady a tipy

Návod, jak se spolehlivě vyhnout fake news

David Strom, 15. duben 2020

Buďte skeptičtější ke všemu, co na internetu čtete

Fakta a pravda jsou na internetu dnes těžko k nalezení. Ale většina z nás přirozeně chce vědět, čemu věřit můžeme a čemu ne. A samozřejmě nechceme, aby především naše děti byly vystavovány lžím na internetu. Ale rozlišovat důvěryhodné informace od těch méně spolehlivých může být složité při enormním množství informací, kterým jsme vystavováni každý den. Proto jsem v tomto článku shromáždil takové zdroje, které vám pomohou odhalit, kde se skrývá pravda a kde se jedná o jasnou lež se špetkou faktů. 

Jenom samotné číslo dezinformací, lží i konspiračních teorií, které se na internetu objevují, je ohromující. V roce 2016 vyhlásil oxfordský slovník jako slovo roku slovo “postfaktický”. Od té doby se bohužel situace ještě zhoršila. Studie vytvořená výzkumníky z univerzity v Berkeley našla na YouTube mnoho videí, která podporovala výroky jako například, že mimozemšťané postavili pyramidy v Gíze, anebo že americká vláda schovává tajné technologie, a že první výstup na Měsíc byl zinscenovaný. Každá z uvedených teorií byla zmíněna v jiném videu, ale nepochybuji, že se na internetu skrývá i takové video, které zahrnuje všechny ze zmíněných teorií naráz. 

Nedávno Facebook a Twitter odstranili desítky účtů, které byly spravovány ruskými manipulativními účty, které se snažili ovlivnit americké volby v roce 2020. 

Nejsou to ale jen povážlivé konspirační teorie, na které si musíme dávat pozor. Dokonce i webové stránky, které se mohou zdát důvěryhodnými zdroji nových informací, mohou být vytvořeny pouze za účelem podpory podvodných praktik. Dokument Falešné internetové zdroje informací vytvořený ruským výzkumníkem Vladem Shevtsovem také ukazuje na první pohled důvěryhodné zdroje webových stránek z Albánie, New Yorku, Edmontonu a Alberty, které informují obyvatele o novinkách ze světa i z domova. Stránky používají na přilákání čtenářů témata, která jsou odzkoušená časem a čtenáře obvykle zaujmou. Ty pak stránce přinesou miliony zhlédnutí, alespoň dle analytiky. Zajímavé ale je, že na jejich datech je vždy něco zarážejícího – například se často stává, že naprostá většina jejich zhlédnutí přichází z mobilních zařízení z úplně jiné geografické oblasti. Dle takových údajů je vždy jasné, že jsou data podvodná.

Odhalení takových stránek probíhá obdobně jako rozpoznání phishingových podvodů bezpečnostními společnostmi – což mimochodem může být jedno a to samé v případě některých webových stránek. Fenomén phishingu jsme vám vysvětlili zde

Renée Diresta a Shelby Grossman z internetové observatoře na univerzitě Stanford promítali dokument o tom, jak ruští tajní agenti vytvářeli falešná data. Tyto poznatky pak shrnuly v těchto dokumentech: Potěmkinovy webové stránky a lidé, Hodnocení internetových operací GRU. Nicméně podobné podvodné stránky většinou mají něco společného: 

  • Neustálé opakování nesmyslů, tedy přetváření jakékoli podvodné informace na zdánlivý fakt tím, že ji opakují stále dokola a používají na její podložení důvěryhodně znějící zdroje. 
  • Zveřejnění fake news na důvěryhodné weby, když se podvodným webovým stránkám podaří hacknout známé webové stránky jako je například WikiLeaks a nahrát na ně své zprávy a články, jsou poté informace brány za důvěryhodné a využívají se i ve známých médiích.

Jak poznat podvodné zprávy?

Používejte metodu “SIFT”

Pojďme si říct několik způsobů, jak podvodné stránky rozpoznat. Zkuste se inspirovat projektem “infodemie” od výzkumníka Mika Caulfielda  z univerzity Washington State. Ten se rozhodl využít propuknutí koronaviru jako případovou studii a naučit její pomocí veřejnost rozeznat pravdu od lži na internetu. Používá k tomu metodu, kterou nazval “SIFT” (stop, investigate, find, trace), tedy zastavit se, vyhledat zdroj informace, najít další reference a nakonec vystopovat výroky zpět do originálního zdroje informace. Díky tomuto postupu, který je jednoduchý, ale zato efektivní, se můžete vždy přesvědčit, jestli je zpráva, o které zrovna čtete, skutečně pravdivá. Dalším zdrojem, který vám může pomoci při odhalování podvodných nebo falešných zpráv, je manuál od Respektu. Díky tomuto manuálu vám hned bude jasné, jestli to, co čtete, je pravda nebo obyčejný nesmysl.

Deset minut na rozmyšlenou

Můj kolega Marco Fioretti z Itálie má další zajímavou a nepochybně kontroverzní myšlenku. Navrhuje, aby si všichni vždy dali pár chvil na rozmyšlenou, než začnou komentovat jakýkoliv příspěvek na sociálních sítích. Dejte si pokaždé 10 minut, než začnete odpovídat do skupinového chatu, pod příspěvek na Facebooku nebo kamkoliv jinam. Takový postup by mohl zpomalit šíření dezinformací. Možná. 

Ozkoušejte se

Newseum, webová stránka, která mimo jiné pomáhá uživatelům s ověřením informací na internetu, vydala kurz, jenž uživateli ukáže různá videa a potom se ho zeptá, jestli jsou videa pravdivá, nebo ne. Ačkoli je kurz zaměřen především na děti školou povinné, může ho využít kdokoliv. Předem upozorňuji, že je ale třeba založit si bezplatný účet, abyste mohli kurz absolvovat. 

Důvěryhodné zdroje

Nakonec bych rád zmínil i školy žurnalistiky, které vytvořily několik různých plánů hodin pro studenty mnoha věkových kategorií. Český rozhlas také sepsal článek s radami, jak se vyhnout hoaxům a dezinformacím z roku 2016

Dozvědět se pravdu může občas být časově náročná záležitost. Ale být trochu skeptický vůči neověřeným zprávám je důležité. Podobně důležité jako se pokaždé alespoň na chvíli zamyslet, než začnete danou zprávu či příspěvek sdílet mezi svými známými na sociálních sítích.