Zkoumali jsme, jak se rodiče v Česku a dalších 11 zemích vypořádali s online výukou během karantény. Na základě zkušeností rodičů přinášíme tipy a rady, jak se připravit na nový školní rok
Většina z nás si v posledních měsících online výukou prošla. Ať už jste maminka, dědeček nebo máte k dítěti jakýkoli vztah, o online výuce jste toho od nich slyšeli možná až moc. Děti si stěžovaly na spolužáky, kteří se na online hodiny nepřipojovali. Trávily hodiny u obrazovky s přesvědčivým tvrzením, že ještě stále vytváří prezentaci na další den, zatímco vy jste jen nevěřícně kývali hlavou. U psaní posledních e-mailů jste svým potomkům ještě pomáhali s nápady na dějepisný referát. Na jednom se tak rodiče s dětmi shodnou: Online výuka bylo něco docela nového a byla to velká výzva. Jak se s ní rodiče, učitelé a děti vypořádali? Přinášíme výsledky globálního průzkumu.
Jak chrání rodiče své děti v Česku?
Čeští rodiče si uvědomují důležitost online bezpečnosti a chtějí své děti v síti ochránit. Zároveň však přiznávají, že během koronakrize neměli tolik času se tomuto tématu věnovat, takže jejich děti trávily na internetu mimoškolní aktivity více času než obvykle. Čtvrtina z nich (26 %) dokonce přes 4 hodiny denně.
Rodiče často ve skutečnosti nevědí, jak online bezpečnost dětem zajistit. Pouze 54 % dotázaných chrání zařízení svých dětí antivirovým programem, necelá třetina rodičů (29 %) pak využívá nějaký software pro kontrolu pohybu dětí na internetu. Někteří rodiče znají hesla svých ratolestí k jejich sociálním sítím (23 %) nebo jim přímo blokují nevhodné kontakty, aplikace, a webové stránky (30 %).
„Otázka online bezpečnosti je však daleko širší. Děti se potřebují na síti vyznat, měly by umět rozpoznat fake news, odlišit balast od podstatných věcí, obzvlášť, pokud v síti hledají informace ke studiu, jako například ukázal náš výzkum, kdy děti výrazně více využívaly pro studium Youtube,” říká spoluautorka výzkumu, socioložka a psycholožka Kateřina Müllerová.
Tipy na základní online bezpečnost dětí
„Ve většině zkoumaných zemí uvádí zhruba jen polovina rodičů, že online zařízení jejich dětí má nainstalovaný antivir, v Brazílii je to ale například jen třetina. A přitom je to to nejjednodušší a nejzákladnější, co můžete pro ochranu svých dat a zařízení udělat. Navíc, jen pětina rodičů v Německu, Francii nebo Japonsku nějakým způsobem řeší online ochranu a kontrolu dětí,” vysvětluje odbornice na online bezpečnost Avastu a ambasadorka programu Buď safe online Julia Szymańska a dodává: „V Avastu jsme jen během pandemie zaznamenali 20% nárůst vyděračských ransomware útoků po celém světě. Konkrétně v Česku jich pak bylo až o 40 % víc. A i to je důvod proč by rodiče i školy měly online zabezpečení dětí věnovat více prostoru a společně se v této oblasti vzdělávat.”
Učitelé, pozor na sdílení osobních údajů žáků!
Podle rodičů téměř nikdo z vyučujících v komunikaci s dětmi žádná bezpečnostní pravidla nezavedl a jen necelá polovina učitelů (46 %) se věnovala pravidlům ochrany soukromí na internetu.
„Jedním z největších rizik v oblasti ochrany osobních údajů představuje pro děti sdílení školních prací a dokumentů, které obsahují různé citlivé informace,” popisuje Julia. „Téměř čtvrtina žáků (23 %) má přitom své práce vystavené na sdílených webových platformách, kde k nim mají volný přístup jejich spolužáci a další rodiče.”
Technické zázemí a online zařízení: Z čeho se děti připojovaly?
Ačkoli většina dětí mohla k výuce použít vlastní technologie, 30 % žáků si musela na hodiny půjčit notebook jiného člena rodiny. Ještě méně dětí (23 %) mělo k dispozici tiskárnu, která ale v mnohých případech byla pro výuku nezbytná.
„Kromě rozdílných přístupů škol k distančnímu vzdělávání v době koronavirové pandemie to byl také nedostatek a různá úroveň technického vybavení v domácnostech, které jednoznačně prohloubili nerovnosti ve vzdělávání,” doplňuje Müllerová.
Jak s dětmi učitelé komunikovali? A jak se o výuce bavily děti?
Obvykle se učitelé drželi klasických komunikačních nástrojů, jakými jsou e-mail (35 %) a školní platformy (33 %), což je škoda. Děti daleko více ocení a využijí, když s nimi učitel komunikuje aplikacemi, které samy využívají. O interaktivnější výuku se pokusili digitálně zdatnější učitelé, kteří do výuky zapojili i testy a kvízy (56 %) nebo online třídy (44 %). Někteří také nahrávali své přednášky na YouTube (38 %), aby se žáci mohli na hodiny podívat a cokoli si znovu zopakovat.
Nezahálely ani samotné děti, které o školních povinnostech diskutovaly s ostatními spolužáky prostřednictvím chatovacích aplikací (43 %) a více než třetina z nich (38 %) využívala vlastní vzdělávací aplikace.
Mnoho z dětí ale přesto neví, jak používat chatovací aplikace a komunikační nástroje bezpečně. Pokud tedy máte doma potomka, nechte jej vyzkoušet náš online kurz, který jej naučí, jak být na internetu opravdu v bezpečí.
Jak komunikovali učitelé s dětmi v síti?
Jakou známku si zaslouží distanční výuka?
Online výuka vyvolala u rodičů i dětí smíšené ohlasy. Více než polovina rodičů (51 %) byla s distanční výukou spokojena, 20 % rodičů bylo nespokojených.
„Největší překážkou byl podle rodičů chybějící kontakt dětí se spolužáky, složitost výuky, se kterou museli dětem pomáhat a nedostatek zpětné vazby. Pozitivně pak vnímají zejména fakt, že děti získaly větší odpovědnost, výuka na dálku je vedla k samostatnosti,” říká Julia.
Třetina rodičů uvedla, že byla domácí výuka vyčerpávající. V tomto ohledu na tom nejhůře byli Rusové, Němci, Brazilci a Japonci, kteří měli problém udržet děti motivované a nevyhovoval jim ani způsob komunikace se školami.
Spokojených rodičů bylo nejvíce naopak v Austrálii, USA, ve Francii, ale i u nás v Česku a na Slovensku, kde rodiče obzvlášť pozitivně hodnotí aktivitu škol a zpětnou vazbu, kterou jim poskytovaly. Zdá se tedy, že si minimálně školy v Česku a na Slovensku zaslouží projít do dalšího ročníku.
Tipy pro pro případ opakující se výuky na dálku:
Tipy pro rodiče:
Jak jsme již zmiňovali výše, základem je na zařízení nainstalovat antivirus. Ujistěte se také, že jej používají i děti a vědí, jak s ním pracovat.
Absolvujte spolu s dětmi náš kurz z dílny projektu Buď safe online. V něm se dítě hravou formou dozví, jak být na internetu v bezpečí a ukáže, kde se skrývají největší hrozby.
Používejte silná hesla. Nejlépe v kombinaci s dvoufázovým ověřením. Nevíte, jak silné heslo vypadá? Podívejte se na video, kde vám ukážeme, jak unikátní a silné heslo vytvořit!
Nastavte si s dětmi jasná pravidla a chraňte jejich soukromí (třeba vymezováním času, které děti tráví online nebo pomocí rodičovských kontrol).
Bavte se s dětmi o online světě a bezpečnosti v něm. Nenechávejte je, aby poznávaly svět internetu sami. Bohužel na něm už neplatí bezpečí jako před dvaceti lety. Naučte je, jak se vyhýbat hrozbám, jak se bránit kyberšikaně a neuvěřit podvodníkům.
Tipy pro učitele:
Internet je plný hrozeb. Myslete proto na bezpečí a soukromí dětí. Zašifrujte dokumenty, které obsahují senzitivní údaje a vyhodnocení sdílejte soukromě.
Projděte s dětmi náš kurz, kde se zábavnou formou dozví vše důležité o bezpečí a soukromí na internetu. Dbejte na to, aby pochopily, jak důležité je nesdílet s celým světem své osobní údaje, polohu a i to, co měly ten den k snídani.
Jenom e-mail nestačí. Zapojte děti do komunikace a výuky zábavněji s nástroji, které samy znají a používají. Můžete například pro komunikaci využít bezplatné, ale bezpečné nástroje, které používají koncové šifrování jako jsou WhatsApp, Viber, Telegram nebo Signal.
Metodologie: Průzkum Avastu z června 2020 vždy na vzorku 500 respondentů z každé zkoumané země (Česká republika, Slovensko, Německo, Francie, Velká Británie, USA, Austrálie, Brazílie, Argentina, Mexiko, Rusko a Japonsko).
1988 - 2021 Copyright © Avast Software s.r.o. | Sitemap Ochrana osobních údajů