Bezpečnostní novinky

Princip jedna země, dva systémy se bortí. Co to znamená pro kybernetickou bezpečnost Hong Kongu?

Monika Sekal, 9. červenec 2020

Peking prosadil v Hong Kongu nový zákon, který by mohl zásadně narušit autonomii města i kyberbezpečnost jeho obyvatel

Hong Kong se mění. Bez ohledu na vliv západních mocností se vliv Pekingu na megapoli zvyšuje, to dokládá i nově přijatý bezpečnostní zákon. Kontroverzní zákon byl schválen v Pekingu na konci června, masovými protesty v Hong Kongu navzdory. Zákon definuje čtyři trestné činy, které se týkají separatistických, podvratných a teroristických aktivit a spolupráci s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost. Dle nového zákona dostanou bezpečnostní složky daleko větší moc. Budou moci prohledat soukromý majetek bez soudního příkazu, odposlouchávat obyvatele Hong Kongu nebo po technologických firmách požadovat soukromá data a dešifrovat je. Za porušení tohoto zákona mohou být postiženi i cizinci navštěvující zvláštní administrativní část Čínské lidové republiky. 

Zákon většina světových mocností odsuzuje. Spojené království, které kolonii Hong Kong předalo v roce 1997 pod čínskou správu, nabídlo hongkongským občanům, kteří mají britský pas, přicestovat do Británie na 12 měsíců bez víze s možností prodloužení. Dle premiéra Borise Johnsona je zákon jasným porušením čínsko-britské deklarace z roku 1985. To mělo zaručit jistá práva Hong Kongu po 50 let od podepsání dohody. Čínská ambasáda v Londýně ale nabídku pro Honkonžany odmítla. Připomněla, že ač někteří z nich mají britský pas, jsou přesto čínskými občany. 

Spojené státy americké nesou vývoj situace v Číně s podobnou nelibostí. Americký senát dokonce podepsal sankce proti bankám, jež spolupracují s čínskými představiteli. Aby vešly v platnosti, stačí už jen souhlas prezidenta Trumpa. 

Čínská vláda požaduje data uživatelů z Hong Kongu

Zákon sice platí teprve pár dnů, čínská vláda ale časem nemrhá. Po sociálních platformách a komunikačních aplikacích požaduje, aby jí poskytly data o svých uživatelích. Mnoho z nich se už proti takovému zásahu do soukromí svých uživatelů ohradilo. Mezi ně patří aplikace WhatsApp, Facebook nebo například Telegram a Twitter. Ve svých oficiálních prohlášeních společnosti uvedly vesměs to samé. Tedy že požadavky čínské vlády nevyslyší, a to minimálně do té doby, než bude nový zákon posouzen, včetně dopadů na lidská práva hongkongských občanů. Mluvčí chatovací aplikace Telegram uvedl: „Telegram v minulosti nikdy nesdílel žádná data s hongkongskými úřady a nemá v úmyslu se zabývat žádostmi o údaje, které se týkají jeho uživatelů v Hongkongu, dokud nebude dosaženo mezinárodní shody ohledně pokračujících změn v tomto městě.“

Jiné společnosti ale prozatím mlčí, popřípadě vydaly nejasná prohlášení, z kterých není jisté, jak se zachovají. Apple například uvedl, že situaci konzultuje se svými právníky a nějakou dobu mu potrvá, než dojde k finálnímu rozhodnutí. 

Technologické firmy odchází 

Rychlá změna pravidel v Hong Kongu velkou část firem působících na tomto území překvapila. A zatímco některé z nich zákon podpořily (mezi ně se řadí Standard Chartered, HSBC, Swire nebo Jardine Matheson), technologické giganty se rozhodly svou pozici na tamním trhu přehodnotit. Například sociální platforma TikTok se rozhodla z Hong Kongu odejít úplně. O odchodu uvažuje i Google, Facebook nebo Twitter. 

Důvodem pro odchod společností je strach z možnosti, že po nich čínská vláda začne požadovat data o jejich uživatelích. Kdyby odmítly, mohli by za to jejich zaměstnanci dle nového zákona, který považuje zahraniční vměšování se do interních záležitost za trestný čin, čelit i vězení. 

Čínský zákon o kyberbezpečnosti 

Pocit, že čínská vláda bude vyžadovat od společností data, není neopodstatněný. Na zbytku území Číny to tak už několik let funguje. V roce 2016 Čína přijala zákon o kyberbezpečnosti. 

V čem zákon spočívá? Zatímco v tuto chvíli mohou společnosti v Hong Kongu odmítnout sdílet data svých uživatelů, podle kybernetického zákona, jenž na zbytku území Číny platí, by data poskytnout musely. Je v něm také zakotvená cenzura, nutnost ukládání lokálních dat nebo hlásit čínským úřadům incidenty v síti, které ale blíže nespecifikuje. Podobné vágní pojmy jsou pro zákon charakteristické, mnohé z nich nelze jasně definovat. 

Uživatelům zákon zakazuje online aktivity, které jsou vnímány jako pokusy o svržení socialistického systému, rozdělení národa, podrytí národní jednoty a podporu terorismu a extremismu. Pro online svobodu za takových podmínek příliš prostoru nezbývá. 

„Zákon je nejasný, víceznačný a ponechává příliš prostoru k tomu, aby byl volně interpretován čínskými regulačními orgány,” uvedl při jeho prosazení v Čínské lidové republice ředitel Americké obchodní komory v Číně James Zimmerman.

Pokud by podobný zákon čekal i Hong Kong, svoboda kybersvěta by v něm prakticky přestala existovat. Budoucnost principu jedna země, dva systémy je v tuto chvíli nejistá. Mnozí jsou nicméně přesvědčeni, že svobodě v Hong Kongu zvoní hrana.