Elon Musk utratí za Twitter miliardy dolarů. Stane se pánem jeho osudu. A už teď slibuje, že Twitter bude otevřenější, svobodnější a ověřenější než kdy dřív. 

A zatímco většinu lidí zaujaly právě sliby o svobodě slova, nás zaujala daleko víc část o ověření uživatelů. Ze zkušeností z dalších platforem totiž víme, že si nepředsevzal žádný jednoduchý cíl. 

Identita na sociálních sítích 

Musk je dalek toho být prvním, koho napadlo ověřovat uživatele na sociálních sítích. Velká část platforem se o to snažila už od svého vzniku. Facebook narazil na vlnu odporu už v roce 2012, když se pokusil uživatele nutit ověřovat své účty skutečnými jmény. Twitter ještě před ním, v roce 2009, bojoval proti botům a dalším neduhům sociálních sítí.

A přesto se počet botů, trollů, účtů pod pseudonymy a obecně falešných účtů v posledních letech vymyká z rukou. Nekalé živly zneužívají algoritmy, rozsévají dezinformace, aktivně se podílejí na tvorbě nevhodného obsahu na sítích, a kazí tak jinak poměrně civilní prostředí sociálních sítí.

Firmy stojící za sociálními platformami už vymyslely spoustu nástrojů, jak problém vyřešit. Některé po uživatelích požadovaly osobní dokumenty k ověření jejich identity, jiné fotografie. Další se rozhodly, že nadále už bude nutná kompletní identifikace člověka před zaregistrováním se na platformu. Jenže žádné z těchto opatření se neukázalo být efektivní. Pravidla porušovala práva občanů, zbytečně zvyšovala jejich míru sledování na platformě a ubírala na soukromí a bezpečí internetu jako celku. Nemluvě o tom, že si málokdy můžeme být jistí, jak přesně velké technologické firmy s našimi daty zacházejí. 

Cesta za ověřením identity

Když se ale na problém zaměříme, dojde nám, že nejde o naši identitu jako takovou. Platformy si nás chtějí ověřit. To není jen nějaká technikálie – je to důležitý detail. Musk nepotřebuje vědět, kdo skutečně jsme, jen potřebuje ověřit, že nejsme škodliví boti. 

A i když jsme si právě popsali, jak ta či ona platforma k ověření uživatelů přistoupila, je zřejmé, že to nestačí. Ukazuje se, že je potřeba vytvořit jakýsi globální rámec, který by problém podchytil a vyřešil potíž spamových a podvodných účtů. A je vlastně zcela lhostejné, zda to bude Muskův Twitter, Facebook, Instagram nebo Snapchat. Sociální sítě si musí najít chytrou cestu, kterou své uživatele ověří, ale zároveň jejím prostřednictvím nebudou zasahovat do jejich soukromí.

Bezpečné řešení by mělo prokázat, že za účtem skutečně stojí člověk, aniž by odhalilo, kdo konkrétně to je. Mělo by zjistit, kde člověk žije, aniž by znalo konkrétní polohu jeho bydliště. Mělo by být schopné rozpoznat, že se člověk hlásí k určité skupině dalších lidí, aniž by o něm odhalilo více než nezbytně nutné informace. 

Takový přístup se však ukázal být neuvěřitelně náročný. Ani dnes nemáme žádný společně odsouhlasený postup, jak na to. A uživatelé samotní nemají žádný nástroj nebo software, který by jim pomohl prokázat, kdo jsou, a zároveň chránit jejich soukromí. 

Budoucnost ověřování identity 

Náročné, leč ne nemožné. Věříme, že budoucnost nám přinese možnost, jak zabezpečit platformy před podvodníky, a přitom chránit jejich uživatele. Potřeba k tomu bude několik věcí: 

Zaprvé musí být takové řešení otevřené. Technologie musí mít otevřený zdrojový kód a být transparentní. Musí umožnit lidem vybrat si vlastní nástroje založené na otevřených standardech a interoperabilitě. A měla by být součástí otevřeného ekosystému tak, aby lidé mohli prokázat, kdo jsou, napříč všemi sociálními sítěmi (nebo na jakýchkoli webových stránkách či aplikacích).

Zadruhé – ale to snad ani nemusíme zmiňovat – takové řešení musí být soukromé a zabezpečené. Za žádných okolností nesmíme uživatelům odepřít kontrolu nad vlastními daty a nad tím, co o sobě vlastně sdílejí. Žádné centrální úložiště dat. Tak jako dnes používáme papír, abychom prokázali naši identitu, musíme se zasadit o to, aby i sociální sítě byly maximálně decentralizované a data se již z podstaty věci dala jednoduše přenést k jednotlivcům. 

A konečně; takové řešení musí mít plnou důvěru všech. Operovat s důvěryhodnými zdroji dat, o kterých se však přesně neví, kým a kde byla nasdílena. Vystavět důvěryhodnou datovou infrastrukturu, která nikoho nesleduje, nepoužívá data znovu a znovu bez vědomí a povolení uživatelů. Znamená to vybudovat zcela nové nástroje, kterým mohou lidé důvěřovat a bez obav je používat. Jinými slovy, zbavit se toho vtíravého pocitu nejistoty, co se s informacemi dál stane, když máme sdílet jakékoli údaje počínaje jménem a bydlištěm až po datum narození či státní občanství. 

Elon Musk se vydává na dlouhou cestu 

Snaha Elona Muska o ověření uživatelů na Twitteru a vybudování důvěryhodnější služby je jedině správná. Ale jde o cestu trnitou, plnou nástrah v oblasti digitální důvěry, ochrany soukromí a praktičnosti. 

To v Avastu dobře víme – sami takový systém momentálně vytváříme. Novou generaci soukromého a zabezpečeného potvrzení vaší identity kdekoli. Takové řešení respektuje soukromí, ale zároveň nebrání důvěryhodným interakcím.

Odborníci na ochranu soukromí po novém řešení volají, regulátoři ochrany dat jej vyžadují a více než 400 milionů uživatelů Avastu ho potřebuje. Takové řešení bude nakonec muset přijmout i Elon Musk, pokud chce platformu, která jako první bere identitu svých uživatelů a její ověření skutečně vážně.