Rady a tipy

Fenomén fake news: jak je rozpoznat

Colin Asher, 15. května 2019

Jak rozpoznat falešné zprávy a zabránit jejich šíření

Přestože je internet vynikající nástroj pro vyjádření názoru, čím dál víc se potvrzuje, že lidé snadno dokážou zaměnit názory za jasná a potvrzená fakta a následkem toho šířit falešné zprávy. Mnoho webových stránek vydělává na tom, že lidé často klikají na jakýkoli obsah téměř automaticky. Stalo se vám někdy, že jste sdíleli článek, aniž byste ho četli celý? Než se rozhodnete sdílet nebo „lajkovat“ nějaký článek, je důležité zjistit, o čem opravdu je, a pečlivě zvážit, zda stojí za sdílení. Kvalita internetu je závislá na tom, jaký obsah zveřejníme a šíříme.

Fake news (falešné zprávy) – co to sakra vlastně je?

Výraz „falešné zprávy“ (fake news) je používán mnoha lidmi již několik let. Vědí ale, jak takové zprávy opravdu vypadají? Tento výraz bývá používán velmi neurčitě, takže zaslouží bližší prozkoumání. Senzacechtivé falešné zprávy často slouží ke generování kliků na webové stránce za účelem zvýšení příjmu z reklam. Také se ale používají k ovlivnění veřejného mínění. I když byste se zřejmě zasmáli a zprávy o existenci netopýřího chlapce byste si v bulvárním tisku vůbec nevšimli, internet dokáže být rafinovanější. Co si počít, když dokonce i seriózní společnosti, jakou je New Yorker, využívají k získání bezmyšlenkovitých kliků sloupky se satirickými zprávami? Lidé se při troše snahy mohou naučit rozpoznávat internetové falešné zprávy o něco lépe. Pojďme se podívat na několik skvělých příkladů smyšlených důležitých zpráv.

Byla transplantována lidská hlava?

Ne, opravdu nebyla, informuje deník Guardian. Poté, co italský lékař Sergio Canavero prohlásil, že takovou operaci provádí, objevily se na různých webech s falešnými zprávami články o úspěšné transplantaci hlavy. Pokud byste něco takového uviděli, klikli byste na to? To je učebnicová ukázka falešné zprávy.

first-head-transplant-fake-news

Zdroj: https://newsexaminer.net/lifestyle/health/worlds-first-head-transplant-a-success/

Ukončil Michael Jordan spolupráci s Nike?

Některé falešné zprávy jsou jednoznačně nesmyslné, zatímco jiné se mírně blíží skutečnosti. Těsně poté, co se kontroverzní rozehrávač Colin Kaepernick stal novou tváří velké kampaně společnosti Nike, získal tento článek o MJ hodně pozornosti. A skutečnost? Web Politifact to vyvrátil.

michael-jordan-fake-news

Zdroj: https://trumpbetrayed.us/breaking-michael-jordan-resigns-from-the-board-at-nike-takes-air-jordans-with-him/

Zavrhla Michelle Obamová na Twitteru Hillary Clintonovou?

Je mi líto, drbny, ale ne, nezavrhla. Tento článek však byl zveřejněný dokonce i na webu hlavního média Fox news. Toto je příklad šíření pomlouvačné falešné zprávy za účelem ovlivnění amerických voleb v roce 2016.

michelle-obama-hilary-clinton-fake-news

Dobře, moje chyba: Falešné zprávy v roce 2016

Po amerických volbách v roce 2016 vznikla velká polemika týkající se soukromé společnosti Cambridge Analytica a její role při ovlivňování veřejného mínění prostřednictvím sociálních médií. To, co se v tomto případě stalo, nebyl „hackerský počin“ (dle informací v hlavních informačních médiích), ale využití informací poskytnutých vlastními uživateli (i když většinou bezděčně) na Facebooku. Tyto informace byly použity k psychologicky cíleným reklamám, víceméně k propagandě téměř nebo zcela odtržené od reality. Falešné zprávy byly šířeny v rámci všech věkových skupin, obzvláště však mezi osobami ve věku 65 let a staršími.

Už to na mě nezkoušej: vlády se brání

Stejně jako svoboda projevu může být použita pro dobrou nebo špatnou věc, může být rostoucí demokratizace projevu na internetu také dobrá a špatná. Od amerických voleb v roce 2016 navrhli mnozí politici právní předpisy k omezení narušování voleb na internetu, tj. pro boj proti šíření falešných zpráv. Jak se ale ukázalo během slyšení o Facebooku v roce 2018 před kongresem, mnozí politici měli potíže s úplným pochopením problematiky regulace internetu. Kampaně pro americké volby v roce 2020 se blíží, ale stav tohoto boje je stále nedostatečný. Jak řekl Alexandre Alaphilippe z organizace EU Disinfolab: „Bojují s dezinformacemi zítřka pomocí současných nástrojů.“ Dobrou zprávou ale je, že chytrá reakce může přijít zespodu. Stručně řečeno, tento problém má dvě stránky: Měli byste si pečlivě vybírat, co budete číst na internetu, a také omezit způsob, jakým vám mohou stránky, jako je Facebook, nabízet psychologicky cílený obsah.

Šest rad, než budete cokoli sdílet

Zde je několik oblastí, na které je třeba myslet, když surfujete v digitálním oceánu a narazíte na lákavý obsah, který byste mohli sdílet.

  • Z jakého zdroje obsah pochází? Už jste o něm slyšeli a vypadá seriózně? Je tento obsah vážný, nebo se jedná spíš o satiru?
  • Je za tím víc než jen poutavý titulek a vystihuje titulek obsah článku? Zjistěte, zda se vůbec jedná o článek. Zbystřete, pokud je obsah krátký a máte dojem, že není na ničem založený.
  • Nevzbuzuje ve vás obsah článku strach? Mohli jste se stát cílem na základě vaší historie hledání a nyní je s vámi manipulováno pomocí falešných článků, jejichž cílem je vyvolat ve vás strach.
  • Jedná se o aktuální informaci? Zkontrolujte datum, abyste neztratili nervy (případně o ně nepřipravili někoho jiného) kvůli zprávě staré dva roky – ať už skutečné, nebo falešné.
  • Dávejte pozor, na co v článku kliknete. Pokud v něm jsou odkazy, mohlo by se jednat o phishing nebo o pokus přesměrovat vás na nebezpečný web, který by mohl infikovat vaše zařízení.
  • Ověřte daný obsah na webech s dobrou pověstí, například org, jejichž cílem je odhalovat internetové lži.

Myslíte si, že už dokážete odhalit falešné zprávy? Vyzkoušejte tento zábavný kvíz.

Když už sociální média rostou a prosperují díky svému obsahu, ať alespoň není falešný. Jsme si jisti, že kdyby zakladatelé byli stále mezi námi, řekli by něco podobného. Nemusíte mít vždy čas na zkoumání všeho, na co narazíte. Pokud ale dokážete využít alespoň pár z těchto rad, mělo by to mít na internetové prostředí pozitivní vliv. Internetový ekosystém se může zlepšit, když budou lidé šířit obsah, který má přidanou hodnotu (jako například tento článek).