Protecting over 200 million PCs, Macs, & Mobiles – more than any other antivirus

Archív

Příspěvek oštítkován ‘rozhovor’
27.08.2014

Seznamte se, prosím: Michal, náš nový Chief Happiness Officer

6Michal Šrajer je jedním ze tří spoluzakladatelů firmy Inmite, která se nedávno k AVASTu připojila a rozšířila tak divizi AVAST Mobile o další experty na vývoj mobilních aplikací pro chytré telefony a tablety. Kromě toho, že je Michal skvělým vývojářem androidích a Java aplikací, v práci se rozhodl zaměřit především na to, aby byli všichni kolem něho spokojení a šťastní. Coby Chief Happiness Officer zaváděl do praxe neotřelé nápady, tak aby celému týmu zpříjemnil práci. 

Michalova pracovní náplň mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla ho trochu vyzpovídat. V rozhovoru se mimo jiné dočtete, co přesně Michal do praxe vlastně zaváděl; jak si myslí, že půjdou skloubit firemní kultury AVASTu a Inmite; jak si vybrat do týmu toho správného člověka nebo například jakou cestu už urazil vývoj mobilních technologií. Nasaďte si sluchátka, pusťte si ke čtení nějaký ten Happy Soundtrack a jdeme na to.

Michale, v Inmitu jsi coby Chief Happiness Officer měl na starost, aby se všem kolegům ve firmě příjemně pracovalo. Co všechno jsi pro to dělal, s jakými nápady jsi přišel? Co jsi vypozoroval, že lidé v práci nejvíce ocení?

„Začali jsme u malých vychytávek, které ale dokážou práci hodně zpříjemnit. Ať už to je speciální relaxační místnost s fotbálkem, možnost jezdit do práce na kole, pořádání hromady společných akcí, nebo úplně flexibilní pracovní doba, kdy se každý sám rozhodne, jestli bude pracovat z kanceláře nebo odjinud, včetně toho, kdy svou práci vykoná. To hlavní, o co se snažíme dlouhodobě, je dát lidem prostor, aby mohli být sami sebou. Aby měli dostatek svobody a zodpovědnosti k vlastnímu rozhodování. Součástí takového přístupu je také maximální otevřenost, protože bez nedostatku informací se člověk může jen těžko samostatně rozhodovat. Zajímavé jsou možná také naše pokusy s nastavením mezd. Udělali jsme si žebřík – nástroj, s jehož pomocí jsme transparentním způsobem mzdy určovali. Zajímavé na tom je, že mzdy neurčovali šéfové nebo nadřízení, ale lidé mezi sebou (každého vždy ohodnotí několik jeho kolegů). Podobně jsme to měli třeba i s rozdělováním ročních odměn, kdy si jejich podstatnou část dělil tým sám. Myslím, že lidé nejvíc v práci ocení, když mají kolegy, se kterými si skvěle rozumí, když mají prostor dělat zajímavé věci, které je posouvají někam dále, a když se s nimi jedná férově a na rovinu.“

A co na Michalovy praktiky říkají jeho kolegové? David Vávra popisuje:

dvV kancelářích máme fotbálek, kde se skvěle rozcvičí ztuhlé zápěstí po programování, každé 2 měsíce nějaký social event (pivo, hackathon v přírodě, laser-game, opékačka s kytarou atd.), časté dávání zpětné vazby přes systém TinyPulse a další benefity. To už ale začíná být obvyklé i v jiných firmách . Michal se nebojí jít ještě dál a s happinessem experimentovat. Např. máme speciální happiness budget, ze kterého se každé ráno platí čerstvé ovoce, dortíky na narozeniny, ceny do fotbálkového turnaje atd. Část happiness budgetu je navíc otevřená všem (1000 Kč/měsíc). Pokud má někdo nápad, jak tisícovku utratit, může to prostě udělat bez jakéhokoliv schvalování a procesů. Jedinou podmínkou je, aby to zvýšilo happiness alespoň dvěma lidem ve firmě. Z tohoto otevřeného rozpočtu jsme například koupili NERF pistolky, a tak se občas kancelář změní v pěkné bojiště. :-)

Jindra Píšťková dodává:
jpPerfektně nám fungoval systém sbírání zpětné vazby, podnětů a připomínek. Veškeré nástroje (TinyPuls, Happiness Check a další) nám dávají pocit, že je nám nasloucháno a že máme možnost dát zpětnou vazbu kdykoliv, komukoliv a k čemukoliv. Happiness Check zase dobře fungoval jako ohlédnutí za tím, co by se mohlo zlepšit. Ať už šlo o naši práci, vztahy s ostatními členy týmu nebo o možnosti pracovního růstu. Kdykoliv jsem svým kamarádům naši firemní kulturu popisovala, vždycky mě nevěřícně poslouchali, co všechno se u nás děje a jak dobře to funguje. Ať už jde o svobodu v práci, dělení zisku nebo pravidelné firemní akce. Myslím, že jeden z hlavních cílů nás Inmajťáků bude tuto atmosféru rozšířit dál do Avastu, na což se určitě těšíme.

Pokračujeme další otázkou. Myslíš, že si jsou firemní kultury Avastu a Inmitu v něčem podobné? Půjde je dobře propojit tak, aby byly obě strany spokojené a připravené naplno pracovat jako jeden tým?

„Ano! To byla moje klíčová otázka, když jsme začali jednat o spojení. Ukázalo se, že v AVASTu je vše taky hodně postaveno na lidech, přátelské komunikaci a hledání cest, jak si práci ještě víc zpříjemnit.“

Vím, že jsi měl hodně pod palcem i tzv. employee branding. Jak jste hledali nové lidi do svého týmu? Podle čeho jste se rozhodovali, zdali k vám daný člověk zapadne?

„Hlavní je oslovit a přilákat ty správné lidi. Abychom toho dosáhli, snažíme se být v úzkém kontaktu s českými vývojářskými komunitami a aktivně se účastnit různých setkání a konferencí. Došli jsme dokonce tak daleko, že pořádáme vlastní konferenci pro mobilní vývojáře, která je zdaleka největší akcí svého druhu v Česku a na Slovensku. U pohovorů býváme hodně přísní technicky, ale jedním z velmi důležitých parametrů je pro nás vždy i otázka, jestli bychom uměli s dotyčným člověkem  zajít na jedno a v pohodě si popovídat i o věcech nepracovních. Chceme být víc než kolegové, kteří se setkají jen u pracovního úkolu.“

A teď něco k moderním technologiím. Mohl bys trochu popsat, jak se mobilní technologie postupně vyvíjely? Co teď považuješ za největší mobilní vychytávky?

„Ve světě chytrých telefonů jsme začínali před šesti lety, v době, kdy se začínalo šuškat o  Google telefonu, ale Android byl ještě hodně daleko. Když se Android poprvé ukázal světu, natolik se nám některé jeho myšlenky zalíbily, že jsme se jako vůbec první firma tady u nás naplno pustili do vývoje jeho aplikací. Brzy jsme přibrali jako druhou platformu i iOS. Od té doby uběhlo už hodně vody. Od telefonů, které byly malinké a vydržely na baterku třeba i celý týden jsme se postupem času dostali k telefonům pro obě ruce, které vydrží stěží jeden den. :) Na druhou stranu ale mají dnešní smartphony násobně větší výpočetní výkon, než měl třeba počítač, který v Apollo 11 přistál na měsíci. To zajímavé, co se v poslední době děje, je propojování i dalších  věcí, nejen chytrých telefonů a tabletů. Opravdu už přichází doba, kdy jsou sítí propojeny nejen hodinky, brýle, ale třeba i auta, boty nebo ledničky.“

Na co se teď v rámci probíhajících změn nejvíc těšíš?

„Nejvíc se těším na velké věci, které v našem týmu AVAST Mobile chystáme. Dříve jsme tvořili aplikace pro stovky tisíc uživatelů na evropském trhu, teď chystáme aplikace pro stovky miliónů lidí po celém světě. Takže budeme mít ještě mnohem větší prostor zlepšovat dnešní svět technologiemi budoucnosti, jak jsme říkali v Inmite.“ :)

Popiš svůj ideální den mimo tvou happy kancelář. :)

„Zajímavostí možná je, že žádnou  happy kancelář nemám. :) Zrušil jsem si “svůj stůl” a snažím se plout po jednotlivých kancelářích tak, abych měl možnost být opravdu u toho, co se v týmu děje. Ideální nepracovní den by u mě určitě zahrnoval nějaký výlet s rodinkou, ideálně spojený se sportovní aktivitou, ať už by šlo o běh nebo kolo. A pokud by výlet byl někde v zahraničí, kde to ještě neznám, byl bych naprosto spokojený.“

inmite_michal_1

Michalovi za rozhovor moc děkujeme. A pokud vás napadá někdo, koho bychom měli z našich řad vyzpovídat zase příště, neváhejte nám do komentářů napsat. Rádi vaše přání splníme. :-)

5 otázek s Vladimírem Černíkem (hlavním virovým analytikem)

Vladimír Černík byl jedním z prvních lidí zaměstnaných zakladateli AVASTu Eduardem Kučerou a Pavlem Baudišem, a to před více než dvaceti lety. To je samo o sobě v dnešní moderní době, kdy lidé rychle střídají zaměstnání, velký úspěch… ale sledovat růst firmy z téměř ničeho až ke 150 zaměstnancům… a více než 160 milionům lidí užívajících tento produkt po celém světě – to je skutečně ohromující.

Budeme rádi, když se v komentářích pod článkem připojíte k naší srdečné gratulaci Vladimíru Černíkovi k jeho dvacátému výročí strávenému v AVAST Software. – Blanka Mikulášková

Vladimír Černík (hlavní virový analytik avast!)

1. Jsi v AVASTu déle než kdokoliv jiný, tedy kromě zakladatelů (kolem dvaceti let?)… Jaké byly začátky a proč jsi zůstal tak dlouho?

Už si úplně přesně nepamatuji, jak to tenkrát vlastně bylo. Začínal jsem jako asemblerovský programátor, pak jsem taky jednu dobu programoval databáze a nakonec jsem dostal nabídku pomáhat Pavlu Baudišovi s virama. Tenkrát jsem o nich nic nevěděl, veškeré zkušenosti jsem získával takříkajíc za pochodu. Samozřejmě se mi povedlo si párkrát kompletně zavirovat vlastní počítač.

Bylo to v krásné době DOSu. Tenkrát virů nebylo tolik jako dnes, kdy se na vás valí desetitisíce nových vzorků denně, a my jsme byli rádi za každý nový kousek.Pamatuji si, že jsem měl čas na detailní analýzu jejich chování, jaké typy souborů napadají, jak je detekovat a podobně. Jak zkušenosti přibývaly, troufal jsem si na stále složitější vzorky, až nakonec jsem dělal veškerou analýzu souborových infektorů včetně polymorfních. Pro Pavla jsem připravoval popisy, jak je chytat, a on je pak zařazoval do svého detekčního programu Lguard.

Musím říct, že mám velké štestí, že se mi podařilo získat práci, která mne nejen dobře živí, ale hlavně mne baví. Určite bych tady tak dlouho nevydržel, kdybych se v práci nudil, nebo musel dělat něco, co by mě nebavilo.

2. Co pro tebe bylo prvním znamením – nebo kdy sis uvědomil – že ta malá firma, pro kterou jsi začínal pracovat, se proměnila v organizaci světové úrovně? Číst více …

Comments off